„Nebudu lhát, že Řízka nebudeme postrádat - i proto, že kluky v kabině hodně spojoval,“ řekl Šejvl. „Na trávníku ho pak musíme nahradit všichni; mladí kluci se k nám postupně musejí přibalovat a vzít to za něj,“ doplnil obránce.
Jak vnímáte další pohyby v kádru mezi sezonami?
Kabina se jinak zase tolik nezměnila, osa týmu zůstala stejná. Akorát jsme museli doplnit zadní řady, což se myslím podařilo. Doufám, že se to ukáže i na hřišti.
Vyhlížíte nedočkavě první ostrý zápas?
Příprava byla krátká, i když přáteláků máme za sebou celkem dost. Ale konečně přijde mistrovské. To bude něco úplně jiného, budeme mít o dost větší motivaci.
Lišila se zkrácená příprava výrazněji od těch minulých?
Hrálo se každý třetí, čtvrtý den, za tři týdny šest utkání. Tím to bylo jiné - tréninků nebylo tolik, ale víc se nabírala kondice v samotných zápasech.
Velkým zpestřením pro vás určitě bylo, když s vámi trénoval český reprezentant Jiří Skalák z anglického Brightonu.
To bylo zajímavé. Pro mě to bylo překvapení, ale hodně milé. Známe se, hráli jsme spolu v žácích. Bylo fajn si s ním popovídat.
Otestovali jste si ho na tréninku? Nezkoušel mu třeba někdo drzejší „napsat“ jesličky?
(směje se) Možná to mohl někdo zkusit, ale nevím, zda by to vyšlo. Ale on spíš hrál takového žolíka, do soubojů se úplně nezapojoval. Spíš nastupoval na střídačku se všemi týmy. Byl opatrnější, nechtěl se zranit. Ale chtěl být v kolektivu a zahrát si.
Úvod zápasové přípravy byl na góly dost skoupý. Ale za poslední dva přátelské duely jste jich nastříleli hned sedm. Dá se to kromě sestavy, blížící se začátku druhé ligy, přičíst i něčemu jinému?
Je víc věcí, které tomu napomohly. Soupeři byli jiní než kalibru Dukly, Ružomberku nebo Jihlavy, se kterými jsme se střetli na začátku. Jejich mužstva byla na míči silnější, teď jsme to naopak byli my, kdo měl převzít inciativu. Celkově taky vykrystalizovala sestava, noví hráči už věděli, co hrajeme. A konečně proměňovali šance, kterých jsme měli hodně i předtím.
Prve jsme zmínili odchod Jana Řezníčka. Z pohledu příchodů je dost zásadní pokračování krajního obránce Tomáše Čelůstky, že? Je to hráč, který je velmi platný i do útoku a navíc parádně kope standardní situace.
Je to tak. Jsem strašně rád, že se vrátil, navíc na přestup. Pro mě je to zatím největší posila. Na levé straně si se záložníkem Adamem Fouskem rozumí, hodně útočí. Jako levák je v týmu velmi důležitý, dává skvělé centry. I ze standardek jsme díky němu byli na jaře daleko nebezpečnější.
Co říkáte na to, že vás letos čeká vedle Hradce Králové další východočeské derby proti Chrudimi?
Vítám to, je to kousíček. Nebudeme se muset trmácet nikam na Moravu nebo podobně. Myslím, že si to Chrudim zaslouží, ve třetí lize dlouhodobě ukazovala skvělou výkonnost. Znám tam hodně kluků, s některými jsem i hrával. Doufám, že si to fanoušci užijí.
Vaším prvním sokem budou v sobotu od 10.15 na stadionu Pod Vinicí Vítkovice. Jak byste je charakterizoval?
Minulou sezonu hrály hodně bojovně, defenzivně. V útoku spoléhaly na Žondru, ale ten už tam nebude. Jsem zvědavý, s čím přijedou. Měly spadnout, a nespadly, to je pro ně takový malý zázrak. Čekám, že se zaměří na to, aby tu nedostaly gól.
Dá se i s ohledem na loňské výsledky Ostravanů mluvit o vašem povinném vítězství?
Jsme favoriti, měli bychom to potvrdit a na hřišti být dominantní. Ale v zápase se může stát cokoliv. Uvidíme, jak to dopadne.
Minulou neděli skončilo fotbalové mistrovství světa. Jak vás bavilo? Zaskočil vás jeho průběh?
Líbilo se mi hodně. Překvapilo mě, kolik chodilo fanoušků - snad každý zápas byl vyprodaný... Po začátku, kdy tolik gólů nepadalo, jich přibylo a hrálo se dost ofenzivně. Jsem rád, že vyhrála Francie, protože jsem jí od začátku fandil. V jedné tipovačce, jíž jsem se zúčastnil, jsem ji pasoval na mistra. To mi vyšlo. Potvrdilo se, že vyhrávají týmy s velkým „T“, kde se individuality podřídí společnému cíli.
Počítal jste taky s chorvatskou „jízdou“?
Ne, to vůbec ne. Pamatuju si, jak s nimi Česko na Euru hrálo 2:2, vyrovnaný zápas. A ta sestava byla teď na mistrovství dost podobná. Chorvatské hráče během sezony moc nesleduju, až na výjimky, jako je Modrič, Rakitič nebo Mandžukič. Ostatní nejsou tolik na očích, ale v Rusku ukázali velkou kvalitu a hlavně velké srdce.
Mluvčí vašeho klubu Radek Klier na tiskovce říkal, že jedna z pardubických posil, záložník Emil Tischler, vypadá jako Modrič. Jen vizuálně?
Celkem to sedí, i když mně spíš připomíná Davida Přibyla, který tu působil. Ale bude hrát s čelenkou, takže tomu rozumím.
Pokud jde o hru, byl však Přibyl řízný bek, který se do soupeře nebál pořádně zajet skluzem. To asi není Tischlerův naturel.
Ano, je to jiný typ fotbalisty než David. Emil hodně hraje s míčem, snaží se tvořit. Takže tím si jsou s Modričem taky docela podobní.
