"Roman Kreuziger teď skončil druhý za Klödenem na Tour de Romandie. Zaostal jen o 35 vteřin, je to borec," nezaváhá syn bývalého reprezentačního kapitána Miroslava Kadlece, který může na blížícím se Euru navázat na úspěchy svého otce a zároveň zapomenout na zklamání z 2. místa v lize se Spartou.
Michale, víte, kolik zápasů odehrál váš otec za reprezentaci?
Je to stejné číslo, jako je on ročník narození. Takže 64.
Trefa. A vaši bilanci znáte?
Já mám čtyři zápasy a jeden gól.
To byla další otázka, vlastní gól při debutu za reprezentaci.
Kdyby mi vymazali paměť, tak ten gól bude jediné, na co si vzpomenu. Bylo to na Letné proti Slovensku a dal jsem ho Jardovi Blažkovi, se kterým jsem hrál ve Spartě. Já ale věřím na osud, asi to tak mělo být.
Neštvalo vás, že tenhle moment zkazil vaši premiéru?
Ve mně převládalo nadšení z prvního startu. Ale je pravda, že v první chvíli mě to trochu srazilo.
Co vám říkal po zápase otec?
Že si dal taky vlastňáka. V Drnovicích poslal malou domů Vaniakovi, který míč minul. Táta mi říkal, ať si z toho nic nedělám, že jsem odehrál dobrý zápas.
Byl váš otec zároveň vaším idolem?
Ze začátku určitě. Když jsem začal víc vnímat fotbal, měl jsem za idoly jeho spoluhráče z Kaiserslauternu, třeba Sforzu. Líbil se mi i Pavel Kuka. Pak přibyli další hráči.
Třeba Tomáš Řepka, který hrál s vaším otcem v reprezentační obraně a dnes je vaším spoluhráčem?
Řepu si pamatuju, ale víc jsem ho nesledoval. V paměti mi zůstalo jeho vyloučení z baráže v Belgii. Když pak přišel do Sparty, naskočilo mi, že hrál s tátou. Taky se hned na něj ptal a pozdravoval ho, jako to dělá většina hráčů, která ho zná.
A hecuje vás Tomáš Řepka, že byl váš otec lepší než vy?
Spíš mi říkal, že mu táta dával sodu v reprezentaci, kde byl on za bažanta a táta za mazáka. Ten mi dával, vzpomínal často se smíchem.
A jaký je otec na vás? Kritický?
Vždy mi radil, od něj to beru.
Můžete ho někdy vyrovnat? Třeba v počtu reprezentačních startů.
Kdybych odehrál to co on, určitě bych byl hodně spokojený.
. michal kadlecMnozí ho považují za nástupce Marka Jankulovského na levém kraji reprezentační obrany. Stejný post zastává ve Spartě, občas zaskočí na místě stopera. Právě na tomhle místě dlouhá léta hrál jeho otec Miroslav, bývalý reprezentační kapitán. Jeho syn je ale jiný typ. Zatímco Kadlec senior vynikal výborným přehledem a zahráváním standardních situací, Kadlec mladší je dynamický bek, který si rád zaútočí. Však už dal letos v lize tři góly. "To je na mé poměry hodně," diví se sám 23letý Kadlec, který zatím ve 124 ligových startech dal pět gólů. Nejvyšší českou soutěž začal hrát v bývalém Synotu Staré Město, kde si ho v lednu 2005 vyhlédla Sparta. Z té se přes reprezentaci do 21 let dostal až do prvního týmu. Hned při debutu v kvalifikaci proti Slovensku si vstřelil vlastní gól. Za národní mužstvo odehrál čtyři zápasy. |
Štvalo vás někdy být Kadlec junior?
Často jsem poslouchal, že mi táta šlape cestičku. Štvalo mě to, ale už to neřeším. Táta takový není. Dělá u mého manažera Zíky, ale nikam mě netlačí. Když jsem byl v Synotu, měl nabídku jít dělat do vedení klubu, ale odmítl. Víc bych ti uškodil, než pomohl, vysvětloval mi pak.
Vaší vysněnou zemí pro zahraniční angažmá je Německo. V tom vám ale jméno otce může pomoct, ne?
Asi jo. Když skauti vybírají hráče, zajímá je i rodinné zázemí. Táta má v Německu výborné jméno, navíc umím německy. I doma se víc dívám na německou televizi.
Kolikrát už jste slyšel otázku: Jak to vypadá s přestupem?
To je nejčastější otázka za poslední dva roky. Když dostanu dobrou nabídku, rád to půjdu zkusit.
Neštve vás už ta otázka?
Je to lepší, než aby se o mně nemluvilo. Těší mě, že kluby vědí, že existuje Michal Kadlec ze Sparty. Štvalo by mě to, jen kdyby se pořád mluvilo o přestupu, a nic nevyšlo. Doufám, že už se něco vydaří.
Jsou dva kluby, kde už chyběl jen krůček, abyste přestoupil: Celtic Glasgow a Spartak Moskva. Z čeho jste byl víc zklamaný?
Celtic mě mrzel nejvíc, byl jsem na večeři s trenérem Strachanem, měl opravdu zájem. Pak to vypadalo na Spartak Moskva, už jsem se ptal Radka Kováče, jak to tam chodí. Říkal: Rusko? Super. Moskva? Pecka. Byl jsem natěšený, ale zase nic. Sparta prodala Honzu Šimůnka do Wolfsburgu, dostala za něj víc.
. Očima prvního trenéraLadislav Michal, Slovácko Michal věděl od první chvíle, co chce. Byl ctižádostivý, houževnatý, nebyl s ním žádný problém. I proto je tam, kde je. Minulý týden jsme se potkali na Spartě, kde jsem byl s dorostem Brna. Hned se ke mně hlásil, to potěší, stejně jako to, že vám kluk projde rukama a pak se prosadí ve Spartě i reprezentaci. Vždycky to měl v hlavě srovnané, má v sobě vítězného ducha, chce vyhrát za každou cenu. Dávám ho za příklad mladým klukům, co trénuju. Byl vůbec vždycky příkladem. Neměl problémy se životosprávou ani se školou. Dal bych za něj ruku do ohně. Už v dorostu věděl, co chce, a podřídil tomu všechno. Vrátilo se mu to. Na první pohled vypadá, že je mistr světa, ale když mi to někdo řekne, tak mu to vyvracím. Jeho otec ho dobře vedl, měl výborné rodinné zázemí. |
Věříte, že to teď do třetice vyjde?
Zájem měl Leverkusen, ale trochu to ochladlo. Uvidíme, co bude. Sednu si s manažerem i tátou a probereme to. Teď se tím nestresuju.
Ještě zpět k vašemu otci: vypadá spíš jako nemluva. Hecujete se?
Když hrál za Brno na Synotu, já byl na lavičce. Říkal jsem mu, že nastoupím a dám přes něj gól. Doma jsme často hráli ping-pong. To jsem mlátil pálkou. Ani jednou jsem ho neporazil. Vždycky mi dal šanci, pak mě dobil.
V čem ho určitě porazíte?
Na PlayStationu. Ale třeba v tenise jsem ho porazil jen jednou. On je velký talent na sporty.
Co zkusit paintball? Prý vás uchvátil.
Byl jsem teď poprvé a chytlo mě to strašně. Tam bych tátu mohl porazit, už není tak obratný, navíc je vyšší, takže dobrý terč. Byli jsme s klukama v hale, chtěl bych si paintball zkusit v lese. Klidně by to mohlo být zpestření letní přípravy. Po hodině z nás lilo. Je to adrenalin, máte strach být zasáhnutý, je to na kondici, reakci, obratnost. Paráda.
Já paintball v lese hrál a souhlasím, že adrenalin ze strachu být zasažený je opravdu velký.
Taky jsem se na chvíli ocitl sám proti čtyřem a člověk si uvědomí, jaké to musí být ve válce, kde se nestřílí barevnými kuličkami, ale ostrými a jde o život. Paintball všem doporučuju, to je něco jiného než na někoho pálit při počítačových hrách.
Máte rád adrenalinové sporty?
Zkusil jsem raft a to mě bavilo, mám rád také zábavní parky.
Jaké atrakce?
Všechny! Třeba horská dráha v prvním vagonu. Taky bych si někdy rád zkusil jako spolujezdec rallye. To jsou borci. Když vidím záběry z kabin těch aut, moc se mi to líbí.
Stejně jako cyklistika, že? Máte rád časovky, nebo kopce?
Spíš kopce. Všechny velké závody se rozhodují v kopcích. Z vlastní zkušenosti vím, jaká je to dřina.
. Tři otázky o EuruKdo vyhraje Euro?
Co chcete slyšet po Euru od kouče? |
Jezdíte se sparťanským masérem Tomášem Stránským. Závodíte?
No jo, kopec na Suchdol je takový náš malý Alpe d’Huez. On dřív jezdil, tak mě většinou táhne.
Jak nejrychleji jste jel na kole?
Zatím 64 km/h. Ale strach nemám.
Jste milovník kol a silných aut. Co vám říká MHD?
Ze začátku jsem si v Praze autem netroufl. Sraz jsem si dával na zastávkách metra. Naposledy jsem v něm jel před dvěma týdny.
A víte, kolik stojí lístek?
Teď zdražili. Jednou jsem si koupil lístek jen na jedno pásmo, a přestupoval jsem. Čapnul mě revizor. Měl jsem to za 500 korun pokuty. Ale teď už si dávám pozor.
Hlídáte si i dodržování tradic, před každým zápasem chodíte na sushi. Jak to budete dělat na Euru?
Asi řeknu klukům z mé restaurace Sakura, ať mi ho posílají kurýrem. Teď vážně: sushi je o hlavě. Mám tyhle rituály zafixované, odlehčí mě to před zápasem. Třeba bude na Euru nějaký dort a já přesedlám.
Ale může se stát, že si nezahrajete ani minutu.
Pro mě bude úspěch a čest tam jen být.
