Lavičkův tým alespoň trochu rozsvítil pohled na český fotbal, který je hodnocený především podle výsledků reprezentačního áčka. A ty po třetině kvalifikace o mistrovství světa valné nejsou.
Triumf jedenadvacítky v kvalifikační skupině a přímý postup na evropský šampionát, který v červnu 2017 hostí Polsko, by se však měl ocenit.
„Hranice mezi jedenadvacítkou a áčkem je tenká, oba světy se prolínají. Tak jak jsme smutní a zklamaní z neúspěchů, měli bychom se umět radovat, když se něco povede,“ říká manažer obou nejvýznamnějších domácích fotbalových reprezentací Jaromír Šeterle.
Česká jedenadvacítka potvrdila postavení mezi elitou kontinentu. Na Euro 2017 se probojovalo už sedm týmů z osmi, které se představily na loňském šampionát v Česku.
A například velké fotbalové země Francie a Nizozemsko se nedostaly ani do baráže. Dodatečně o malé Euro budou bojovat Španělsko či loňský mistr světa do 20 let Srbsko, které zatím jako jediné neobhájilo účast z posledního evropského závěrečného turnaje.
Euro do 21 let v roce 2017Pořadatel: Polsko. |
Jelikož ten následující v Polsku se poprvé uskuteční se dvanácti účastníky namísto dosavadních osmi, dostalo se také na Slovensko či Makedonii. „Slováci pro mě nejsou senzací, protože vím o jejich silné generaci. Naopak Makedonci překvapili,“ říká Lavička.
Překvapili i Češi. Když loni v srpnu vstupovali do kvalifikace bez jakéhokoli přípravného utkání, protože na to nebyl prostor, příliš se jim nevěřilo. Málo známí fotbalisté se věhlasem nemohli rovnat Kalasovi, Brabcovi, Kadeřábkovi, Krejčímu, Frýdkovi, Zmrhalovi, Petrákovi či Václavu Kadlecovi, kteří na domácí Euru nepostoupili ze skupiny, byť herně nezklamali.
„Nelze srovnávat tým, který na mistrovství Evropy zakončil dvou a půl letou práci, s tím, který začíná. Není na místě fňukat, že jsme slabší, chceme vytvořit sebevědomý tým,“ prohlásil loni v létě manažer Šeterle.
Zdálo se to jako nepravděpodobné, ale Lavička a spol. manažerova slova naplnili. „Od předsedy asociace Pelty jsme dostali úkol postoupit. Neříkám, jestli to byl reálný nebo nereálný cíl. Začínali jsme sice od nuly, ale také jsme měli vytvořené maximální podmínky. Hráčům jsme řekli, tady máte zázemí, které můžete mít, ale chceme od vás nejlepší možné výkony. Jinak kecy z naší ani z jejich strany nemají cenu,“ líčil Šeterle.
Nešlo to snadno, v úvodu mužstvo přibrzdily remízy v Lotyšsku a doma s Černou Horou. Klíčové pak bylo následující vítězství nad favorizovanou Belgií. Ostatní zápasy pak Češi zvládali a nevadila jim ani letošní zářijová porážka v Belgii, protože ta pak nezvládla říjnový duel v Černé Hoře.
Mimochodem, v Belgii tým prohrál po velmi dobrém výkonu, kdy domácí jasně přehrál, ale neproměnil šance a v závěru inkasoval.
Lavička do zápasů nasadil třicet hráčů, útočník Patrik Schick se s deseti brankami stal nejlepším střelcem celé kvalifikace a to nehrál závěrečné utkání s Moldavskem, protože povýšil do áčka.
„Chtěl bych poděkovat všem hráčům, každý týmu něco přinesl. Vytvořili jsme partu, která šla za úspěchem. Je to příslib do budoucna,“ podotkl Lavička.
Pro český fotbal bude zásadní, aby se z „nositelů naděje“ staly opory reprezentačního áčka jako po stříbrném a zlatém šampionátu v letech 2000, resp. 2002. A zároveň byli schopní konkurovat vyspělým soupeřům.
„Kluci jezdili na srazy rádi, o to líp se pracovalo. Byli jsme také frustrovaní, když jsme nevyhráli. Ale všichni jsme šli za stejným cílem,“ zdůraznil Lavička.
Jedenadvacítka se neztratila ani herně, předváděla náročný rychlý fotbal, který se dnes líbí. „Říkám tomu poctivý fotbal. Rychle dopředu, kombinačně, s momentem překvapení. Dozadu aktivně, aby po ztrátě míče nikdo neodpočíval a spoléhal, že to za něj někdo vybojuje.“
Současná jedenadvacítka si jméno vybojovalo sama. Na mistrovství Evropy ho může ještě vylepšit.
