Venku se spustil podvečerní liják a v pražském autosalonu Impexcar pobíhá mezi luxusními auty malý Tomasso. Táta ho kárá: "Tome, opatrně. Abys nikoho nežďuchl."
Sám si obdivně prohlíží červený vůz, od něhož právě dostal klíčky. Když Řepka usedne za volant, mění se mu výraz ve tváři. Je z něj dravec. Miluje rychlou jízdu. Nové ferrari může vytočit nad 300 kilometrů za hodinu.
"Leda na německých dálnicích. Na českých to drncá a navíc se ani tolik jezdit nesmí," usmívá se mnohoznačně. Sám však přiznává, že nejvíc pokut platil za rychlost.
Už by se asi nedopočítal, kolik aut si pořídil. Patnáct? Dvacet? Spíš víc. "Jsem do aut blázen." Když v roce 1998 přestoupil ze Sparty a začal vydělávat miliony ve Florencii, mohl si dopřát vysněné ferrari: "Z toho auta vyzařuje obrovská síla."
Zvykl si, že řadí pod volantem. Navíc může použít přepínač s názvem Manettino. Volí si způsob jízdy podle zatáček, rychlosti nebo počasí, může si přenastavit podvozek.
Žihadlo Rudolf a sexy značkaPraha (jap, fis) - Jsou bohatí a úspěšní. K životnímu stylu fotbalových reprezentantů obvykle patří i luxusní auto. Bývalý útočník Pavel Kuka si třeba pořídil černého hummera, terénní vůz americké armády. Sami hráči přiznávají: "Auto dotváří naši image." Když na reprezentačních srazech nemluví o fotbale, hledají v automagazínech novinky. Sexy. Obránce Tomáš Ujfaluši si nechal v Hamburku na černý terénní mercedes vyrobit espézetku na míru. SE-XY. "Lidi se kvůli tomu občas ohlédnou, zajímá je, kdo v autě sedí," říká. Také Tomáš Rosický měl na stříbrném mercedesu zvláštní espézetku DO (Dortmund) TR (Tomáš Rosický) 10 (číslo dresu) a 80 (datum narození). Rudolf. Přezdívku pro své černé žihadlo Porsche 911 Carrera vymyslel útočník Jiří Štajner. "Občas ho provětrám." Provětrat znamená jezdit přes 250 kilometrů v hodině. Špatně couvá. Při cestách za fotbalem ujede reprezentační trenér Karel Brückner zhruba 25 tisíc kilometrů. Začínal s vozem Poběda od sovětské automobilky GAZ, dnes má svazový hyundai. "Jaký jsem řidič? Takový normální, jen hrozně blbě couvám," říká. Pan Opatrný. Nejradši má pohodlná auta Mercedes S nebo BMW sedmičkové řady, od Juventusu Turín dostal služební alfu romeo. "Nepotřebuju žádného sporťáka. Jsem opatrný řidič," říká Pavel Nedvěd, nejslavnější hráč současnosti. Jednou přece jen rychlosti podlehl, ale manželka mu nákup ferrari rozmluvila. Místo luxusu volha. Když ještě záložník Jiří Jarošík hrával v Moskvě, jezdil raději nelegálními taxíky. Naleštěný terénní mercedes nechal doma a na ulici mávl na rozviklaného taxíka, který jen tak tak držel pohromadě. "Ošuntělá volha nebo žigulík mi nevadí. V Moskvě je to nejjednodušší způsob dopravy," tvrdil. |
"Teprve to začnu objevovat. Nejdřív potřebuju dostat auťák do ruky," tvrdí. Časem si určitě dopřeje další libůstku: zaplatí si den na závodním okruhu a teprve tam zkusí, co všechno ferrari umí.
Ještě na podzim, když hrál za West Ham, brouzdal po ulicích Londýna buď v luxusním voze Bentley, nebo v ďábelském Lamborghini Murciélago. Pustil si ostrou muziku od Metalliky a užíval si, jak to v autě duní. Zatímco bentley si odvezl do Prahy, lamborghini prodal: "To nebylo auto na každý den. Vyjet s ním na sluníčko, dát kafe a honem do garáže. Ale na pražských silnicích? To ne. Ferrari je lepší."
Rád mění vozový park, vyžívá se v novinkách. A pak nakupuje. Potřetí v životě si pořídil ferrari. "Prostě jsem měl takovou náladu." Přemýšlel, jestli zvolit kabriolet, nebo kupé. Nakonec plátěnou střechu odmítl: "Když najdu škrábanec na autě, překousnu to. Ale kdyby mi někdo kudlou rozpáral střechu, to by moje srdce neuneslo. Řeknu to po pravdě: Bojím se závisti."
Ferrari není auto pro obyčejné smrtelníky. Je proklatě drahé, navíc se na něj "stojí" fronta. Řepkovo F430 je novinkou na českém trhu, čekali byste na něj zhruba dva roky. "Je pravda, že Tomášovi jeho jméno pomáhá," přiznává Simon Štekl, spolumajitel společnosti, jež vozy prodává.
Původně chtěl Řepka černou barvu, ale Štekl ho přemluvil: "Barvou ferrari je přece červená." Dvě zvláštnosti si však Řepka dopřál: chtěl do auta sportovní sedačky a keramické brzdy. Jen cena speciálních brzdových kotoučů překračuje 400 tisíc korun.
