Byli z místního fanclubu. Poté se dostali i do sálu, kde Řepku čekala tisková konference a podpis smlouvy.
"To je ono. Tome, my tě milujeme," křičeli fanoušci, když osmatřicetiletý stoper kontrakt podepsal a oblékl si růžový budějovický dres s číslem dvě.
A pak mu fanoušci nabídli, jestli vstoupí do jejich fanclubu Sparty. "Bude to pro mě čest," reagoval Řepka.
Při tiskovce často žertoval s budějovickým klubovým majitelem Karlem Poborským, bývalým spoluhráčem z národního mužstva si předhazovali odpovědi. Jindy mluvil vážně a upřímně, jak je zvyklý.
"Jsem Budějovicím vděčný, že mi daly šanci. Že mám možnost dál hrát českou ligu. A já se budu snažit, abych to klubu vrátil. Aby se mnou byli spokojení, aby se tým posunul nahoru, aby všechno fungovalo," prohlásil Řepka.
Ale s Budějovicemi určitě nebudete hrát o titul, nýbrž o záchranu. Jste na to připravený?
Postavení v tabulce sice není ideální, ale nemyslím si, že bychom měli hrát o záchranu. A když budeme, tak budeme. S tím já problém nemám, motivaci mám pořád, ambice taky.
Řešil jste i jiné nabídky?
Když mi před týdnem nevyšla ta Plzeň, tak se mi ozval Žižkov. Ale já po té Plzni byl tak zklamaný a vyřízený, že jsem chtěl s fotbalem seknout. Skončit to. Ale najednou se objevilo světlo, tím byly Budějovice.
Z čeho v Plzni jste byl zklamaný nejvíc?
Měl jsem schůzku s vedením i s trenérem. Už jsem se tam viděl, ale najednou ze dne na den to padlo. To bylo velké zklamání.
Proč to padlo? Plzeňští to vysvětlují tím, že byste za ně nemohl hrát Evropskou ligu proti Schalke. To si jako nezjistili dřív, než s vámi začali jednat?
Nevím, to vám nejsem schopný odpovědět. Na to se musíte zeptat v Plzni.
Opravdu jste chtěl s fotbalem seknout?
Byl jsem z toho tak otrávený, znechucený. Řekl jsem si, že skončím, budu doma, občas si zahraju za nějaké Kotěhůlky a budu mít klid. Jenže jsem to všechno probíral s kamarády a dospěl jsem k závěru, že by byla škoda končit, když jsem zdravý a mám chuť dál hrát.
Před rokem, před dvěma jste byl ještě hvězdou ligy. Nebojíte se, že si v Budějovicích můžete už jméno jen zkazit?
Podívejte se, jméno mám tak zkažený, že už to víc půjde těžko. Když se mi to tady nepovede, tak vás novináře zase ta práce bude bavit, že jo? Ale ne, dělám si legraci. Abych tedy odpověděl, obavy nemám, protože takhle já vůbec nepřemýšlím. Chci hrát fotbal a že bych myslel na to, že mi to nepůjde, tak takhle to já nemám.
Ale od srpna jste nehrál zápas. Co vaše forma?
Počkejte, hrál jsem na Silvestra. To jsem si to zase trochu oťukal. Ale vážně, mám měsíc na to, abych se do toho dostal zpátky. Měl jsem od kondičního trenéra Sparty individuální plán, takže jsem se udržoval. Je sice rozdíl trénovat sám, nebo s týmem, ale neměl by být problém.
Stačí měsíc na to, abyste si zvykl na nové spoluhráče, kteří přece jen jsou na jiné fotbalové úrovni, než jste znal ze Sparty nebo ze zahraničí?
Záludná otázka... Já se strašně moc těším, hodně očekávám. Proberu s trenérem, co si představuje. Co se týče herního stylu, tak ho znám, vždyť jsem před půl rokem proti Budějovicím hrál.
Trenér František Cipro je zarytý slávista, vy jste spjatý se Spartou. Nebude problém?
Proč by měl být? Oba jsme přece profíci.
Budějovice mají v kádru spoustu mladých kluků, o jednu dvě generace mladších, než jste vy. Jak to zvládnete?
Asi narážíte na to, že ve Spartě mi někteří vykali. Byli to dva kluci, šestnáct sedmnáct let jim bylo a já měl na ně spadeno. Byli ve Spartě a mysleli si, že umí všechno. Jinak mi samozřejmě vykat nikdo nemusí, to je nesmysl.
Mluvil jste o motivaci. Máte ji i vůči Spartě? Chcete dokázat, že se spletla, když se vás zřekla?
Určitě, pár lidem na Spartě bych to chtěl ukázat. Jestli manažeru Chovancovi? Ne, ten už tam přece není.
Tomáš Řepka slaví s pohárem pro českého mistra v květnu 2010.
Na Spartě se představíte 13. května v posledním ligovém kole ročníku. Jaké to pro vás bude?
Nebudu lhát, Sparta je v mým srdci a tak to zůstane. Já ani nic jiného nikdy říkat nebudu. Může to pro mě být těžké, ale taky si to tam s Budějovicemi můžeme užít. Sparta může být mistrem, bude vyprodáno. Čekám zápas na pohodu.
Bez potíží jste se dohodl i na smlouvě v Budějovicích. O penězích jste nelicitovali?
Řekl jsem svou představu, Budějovice na to reagovaly. Za den jsme si plácli. Bylo to nejrychlejší jednání, jak jen to šlo.
A co dojíždění? Z Černošic, kde bydlíte, je to přibližně 150 kilometrů. Není to problém?
Radši ani nebudu říkat, za jak dlouho jsem tady byl. Ale jinak cesta byla v pohodě. Kolikrát, když jsem jel do centra Prahy, tak mi to trvalo hodinu, takže až takový rozdíl to není. A navíc tolik dojíždět nebudu, chci trávit co nejvíc času v Budějovicích.
Dostal jste oblíbené číslo dvě. Ale jak se vám líbí extravagantní růžový dres?
On je růžový? No, nevím, no trochu růžový je. Jo, je hezký. Tak budu růžový panter.
