"Začátek nás naladil, že to nebude až zas tak těžké," přiznává ředitel klubu Zdeněk Tulis. "Ale momentální situace nás vrhá do kruté reality. Až teď se ukáže, jak silný jsme kolektiv."
Jihlava je po minulém kole v tabulce poslední. Jak tuto nepříznivou situaci vnímáte?
Jde relativně o úspěch. Dvacet kol jsme se udrželi na nesestupovém místě a klesli jsme tam až teď. Ale na druhou stranu nás to velikým způsobem bude burcovat k tomu udělat maximum pro to, abychom se z těchto sestupových míst zase co rychleji dostali.
Po relativně pohodovém podzimu vás tak ve zbytku jara čeká těžká práce...
Začátek, kdy jsme byli všemi považovaní za vyloženého outsidera, nám vyšel velice dobře. Trošičku nás naladil, že to nebude až zas tak těžké. Ale momentální situace nás vrhá do kruté reality. Teď se ukáže, jak silný jsme kolektiv a jakým způsobem se s tímto osudem dokážeme vypořádat. Protože teď už hrajeme vyloženě o záchranu.
Jakým způsobem se podle vás dá dostat znovu na ta klidnější místa?
Ten osud máme pořád ve svých rukách. Do konce nám zbývá devět zápasů, z toho šest v domácím prostředí. Bude to chtít obrovsky statečnej výkon, který by nás, hlavně v tom domácím prostředí, přivedl k zisku všech tří bodů. A bude nutné mít i trochu štěstí.
Na výhru však čekáte již šest kol. Nedokázali jste v důležitém zápase porazit Blšany...
Samozřejmě je řada utkání, která mohla dopadnout lépe. A mohlo to být relativně jednodušší. Ale bohužel. Na druhou stranu jsme zase remizovali v Liberci. Přesto souhlasím s tím, že utkání s Brnem a Blšany měla skončit naším vítězstvím. A pak by ta situace byla poplatná té, která byla na podzim. To znamená nadějná.
Kde je největší problém stávajícího mužstva? Podle trenéra Večeři nejvíce chybí kvalita v koncovce. Souhlasíte?
Samozřejmě. Když jsme na jaře dali jen dva góly, tak v té koncovce asi chyba bude. Myslím si, že to mužstvo hraje poměrně pohledný fotbal, se zajištěnou obranou. Ale pokud budeme chtít bojovat o záchranu, musíme i trochu zariskovat. Hrát na tři body, ne pouze na jeden.
Nemrzí teď o to víc, že se v zimě nepodařilo sehnat skutečného střelce, kterého jste chtěli získat?
Já nevidím, že by byl v republice jediný střelec, který by nám okamžitě pomohl. To je jedna věc. Za druhé je řada kvalitních fotbalistů, mezi ně patřil Kulič, Lafata, Ordoš, o které jsme měli zájem. Nebo třeba i Faldyna. Ale toho máme v podobě Kaplana, který ve druhé lize také prokazoval střelecké kvality. Ti hráči sice na našem trhu existovali, ale bohužel naše finanční možnosti nejsou takové, abychom mohli uspokojit jednak jejich kluby, tak samotné hráče.
Pan Večeřa se vyjádřil, že mu chybí i dlouhodobě zraněný Demeter, který dal na podzim dva vítězné góly. Jak v současné chvíli vypadá jeho zdravotní stav?
Michal se opravdu v průběhu podzimu vypracoval ve velice kvalitního útočného hráče. Bohužel je po operaci menisku. A i když se ten zdravotní stav lepší, nevím, jestli bude schopen ještě tuto sezonu zasáhnout do boje.
Do hry o sestup je namočené i Brno, klub blízký vašemu srdci. Jak byste vnímal, kdyby se Jihlava zachraňovala právě přes něj?
Srdce můžu mít jakékoliv, ale momentálně vedu klub v Jihlavě. A největší kus srdce mi bere on. Budu se snažit udělat v rámci našich možností maximum pro to, aby náš klub skončil na příčce, která neznamená sestup. A abychom mohli na této, dá se říct zázračné, cestě pokračovat na nejvyšší možné úrovni fotbalu v českém fotbalu.
Jak se na sobotní domácí zápas s Ostravou chystáte pořadatelsky? Přeci jen, fanoušci Baníku jsou známí tím, že vedle skvělého fandění dokáží občas dělat i veliké problémy...
Já si velice vážím vstřícného kroku Baníku Ostrava, se kterým jsme neustále v kontaktu. Na jejich přání jsme začátek sobotního utkání o hodinu posunuli, aby fanoušci Baníku stihli odjezd vlaku a nemuseli čekat do rána. To bylo kvitováno s velkým povděkem. My je u nás rádi uvítáme a věříme, že přispějí k pěknému sportovnímu zážitku. Bylo by dobré, kdyby ukázali, jakým způsobem by se mělo na fotbale slušně fandit. Protože si myslím, že jsou to opravdu výborní fanoušci.
A co říkáte na atmosféru, kterou vytváří jihlavští diváci?
Já si jihlavských fanoušků velice vážím. Trošku mě mrzí, že jsme jim zatím nebyli vytvořit důstojnější prostředí pro to, aby se mohli na našem stadionu cítit ještě lépe. Jsme jim vděční za přízeň, jezdí s námi. Myslím si, že jejich podpora má vzrůstající tendenci. Pomáhají nám hodně. Ale bohužel hrajeme na staveništi. Což je velice náročné nejen pro hráče, ale i pro fanoušky.
Zmiňujete právě probíhající rekonstrukci. Jak to se stadionem v Jiráskově ulici v tuto chvíli vypadá?
Momentální stav je takový, že bylo uvolněno dalších 35 milionů korun z kraje Vysočina. Tyto peníze, plus zbytek z té první části, bude použit pro výstavbu tribuny za brankou. Ta by měla být hotová do průběhu června. Na úplné dokončení etapy však stále ještě nějaké peníze chybí. A proto neustále hledáme zdroje. Tak, abychom minimálně tu první etapu, která by uspokojovala představy Českomoravského fotbalového svazu, mohli co v nejkratší době uzavřít. A mohli mít daleko lepší výchozí podmínky pro naše další působení v první lize.
Vaším snem v minulosti bylo, aby se na nově zrekonstruovaném stadionu jednou hrály evropské poháry. Stále věříte, že se tento sen někdy v budoucnu vyplní?
Já jsem o tom přesvědčen. Máme zde totiž velice šikovné trenéry u mládeže a řadu mladých a šikovných hráčů. Všechno to, co tady děláme, se snažíme dělat hlavně pro ně. Myslím si, že v horizontu tří, čtyř let nebudeme mít na Vysočině starosti se záchranou, ale úplně jiné. A příjemnější.
Jak by vaši koncepci, která Jihlavu dostala do první ligy, narušil případný letošní sestup?
Koncepce by se určitě nenarušila, šla by dál. Akorát, když už jsme jednou tu ligu ochutnali, by nás to asi všechny mrzelo. Protože musím upřímně říct, že mezi první a druhou ligou je obrovský rozdíl. Jak sportovní, tak společenský. Myslím si, že by to byla pro celou Vysočinu obrovská škoda. My teď ale takhle nepřemýšlíme. Jsme přesvědčení, že uděláme maximum pro to, abychom i příští rok nabídli divákům na Vysočině možnost se podívat na nejlepší fotbalová mužstva naší republiky. Navíc v důstojnějších podmínkách.