Nedávno hodně drnovických hráčůpřestoupilo doPříbrami. Vás nenapadlo odejít?
"Kdyby to udělali všichni, mohlo se to tady zabalit. Naštěstí zůstalo pár kluků, co se na to nevykašlali."
Ale ostatní začali kolísat s formou, dělat chyby, být nervózní, osočovat novináře. Vy ne. Jak jste si udržet svůj standard?
"Mám na to pořád stejný recept. Rodina, kamarádi, pivečko a je to."
Říkáte o sobě, že fotbal máte rád, ale nemusíte se jím zabývat v soukromí. Je to teď vaše výhoda?
"Fotbal miluju, hraju ho strašně rád. Ale nemusím se na něj dívat. To si radši zajdu zahrát tenis."
Sháníte si už angažmá pro příští sezonu?
"Nějaké nabídky mám. Chtěl bych být blízko rodině, ale pokud mi někdo nabídne výborné podmínky, uvidím. Jsou to moje poslední roky, kdy si můžu fotbalem vydělat, tak třeba budu ještě rok nebo dva kočovat."
Po otřesu v Drnovicích jste tvrdil, že českou ligu už hrát nebudete. Změnil jste názor?
"Neřekl jsem stoprocentně ne, jen že bych to nejraději zabalil. Samozřejmě ten týden, kdy se prodávali hráči, byl nevídaný. Příští zápas v Opavě mi bylo všechno úplně jedno. Nemohl jsem se ani vyhecovat. Později se ale věci uklidnily, člověk se dívá zase do budoucna."