Zlatý chlapec. Jenže stále mu něco chybí, s reprezentací nezazářil na mezinárodním pódiu, jak by si představoval.
"Je nejvyšší čas, abych to zlomil. Připadám si jako lovec, který se stále vrací bez kořisti," vypráví zamyšleně.
Na velkých turnajích zatím Španělsko moc nepodržel. Mistrovství světa 1998 mu přineslo jediný gól, předloni alespoň tři trefy.
Minulé Euro znamenalo možná nejhlubší zklamání celé kariéry. Vzpomínáte ještě na čtvrtfinále proti Francii? Běží poslední minuta a kuráž jít na penaltu za stavu 1:2 má jediný Raúl. Za brankou běsní francouzští fanoušci, nadávají mu. Raúl se rozbíhá a levačkou pálí nad branku. Mužstvo tím v turnaji končí.
"Dvakrát v životě jsem pořádně brečel. Štěstím, když se mi narodil první syn, a po té tragédii s penaltou."
Možná se od něj žádá víc, než je schopen vyplnit. Střílí góly elegantním způsobem, avšak typickým "zabijákem" není. "Nemáme číslo devět," nepřímo potvrzuje španělský trenér Iňaki Saez, že týmu chybí rázný střelec.
Raúl má za sebou slabší sezonu: zdravotní potíže, jen 11 gólů v lize a trable Realu. Na prahu Eura to s ním nevypadá růžově. "Kdybych o něm nebyl přesvědčen, nevezmu ho. Raúl je ale nejdůležitějším článkem týmu a jeho motivace, konečně něco velkého v reprezentaci zažít, to ještě posiluje," usuzuje Saez.