Verdikt vyslechl fotbalista Zbuzan, hrajících divizi C, osobně v sídle fotbalové asociace na Strahově. Pak promluvil pro média.
Jak byste celý incident zpětně okomentoval?
Zaprvé bych chtěl říct, že toho činu samozřejmě lituju. Neustál jsem to po sportovní ani po lidské stránce. Pan rozhodčí za nic nemůže, mně prostě přetekly nervy. Sám si to moc nedokážu vysvětlit, ale stalo se. Teď už nic nevrátím a ponesu za to následky.
Přesto: ani s odstupem nedokážete ze svého pohledu přiblížit, co se stalo?
Zápas se pro nás nevyvíjel dobře, prohrávali jsme nula jedna, hrálo se na těžkém terénu a byl tam zákrok na gólmana, což se samozřejmě stává. Ale já měl najednou všeho plnou hlavu, bouchlo to ve mně a za oplácení jsem dostal červenou kartu. Tu jsem také neustál a pak jsem zatáhl pana rozhodčího za krk. Myslel jsem, že dostanu žlutou, ta červená mi udělala červeno před očima...
Uvědomil jste si okamžitě, že je zle?
Jsem hodně emotivní. Někdy moc nepřemýšlím a jsem zapálený do hry. Ale po tomhle incidentu mi došlo, že je to velký problém. Kdybych po vyloučení odešel do kabiny, kluci by to dohráli. Ale to ukončení zápasu, které bylo oprávněné, mě hodně mrzí.
Přitom jste kdysi říkal, že právě takovým „blikancům“ se v nižších soutěžích chcete vyvarovat...
Nemělo by se to ale stávat nikde. Jsem hodně soutěživý typ, chci vyhrávat, chci postupovat a když se něco nedaří, většinou to v sobě potlačuju. Ale poté někdy takto vybouchnu, bohužel hodně nesmyslně.
Nepřemýšlel jste, že se rozhodčímu hned omluvíte?
Musím říct, že jsem to možná deset minut, čtvrt hodiny vydýchával a rozhodčí pak už byl v kabině a já ho nechtěl rušit. Sám jsem z toho byl naštvaný, psychicky špatný. Kontaktoval jsem ho ale hned druhý den ráno po telefonu, omluvil jsem se mu a on moji omluvu přijal.
Co vám řekli v klubu?
Vedení i klukům v kabině jsem se omluvil, protože zápas zkontumovali a tři body jsou pryč. Teď jsem domluvený, že můžu normálně chodit trénovat, že mě neodříznou.
A reakce spoluhráčů v kabině?
Nic mi neříkali. Oni mě znají a ví, že si moc dobře uvědomuju, jaký je to problém. Kdyby do mě někdo ještě šil, tak by to asi nepadlo na úrodnou půdu...
Máte ještě chuť ve fotbale pokračovat?
Určitě. Fotbal hraju celý život. Tohle je můj první velký problém... Budu snažit nějak udržovat a věřím, že se po té odmlce do fotbalu zase vrátím.
