Legenda Sigmy na lavičce Hanáků Oldřich Machala tak mohl spokojeně hodnotit: „Je to super výsledek. Myslím si, že jsme vyhráli zaslouženě. Vytvořili jsme si více brankových příležitostí, podali jsme obětavý výkon. Jsem za ty body moc rád, protože máme v úvodu soutěže těžký los.“
Prostějov před sezonou přivedl do obrany ze Zlína zkušeného Janíčka, a to ještě jednal s bývalým reprezentantem Janem Polákem, ale nakonec z příchodu někdejšího bundesligového borce, jenž naposledy působil v Brně, sešlo.
I tak má Machala k dispozici solidně složený mančaft s bijcem Kroupou na hrotu či matadory Schusterem a Susem, kteří s Janíčkem dávají defenzivě řád.
I v Třinci to tak bylo. „Soupeř hrál výborně zezadu a dělalo nám velké problémy překonat jejich obranu. Naším problémem ale bylo, že jsme ztráceli balony. Nemohli jsme je proto dostat pod tlak a ještě jsme je tím pouštěli do brejků,“ posteskl si třinecký kouč Jiří Neček.
„Chtěli jsme hrát dobře z bloku, ale také jsme nechtěli jen bránit a soupeře jsme se snažili napadat. Důležité bylo, že jsme uhlídali hodně standardek, Třinec má také vysoké hráče,“ cenil si Machala, sám bývalý vynikající stoper, rekordman Olomouce v počtu startů.
Prostějovští byli nebezpečnější už v prvním poločase, ale skóre otevřel až po hodině hry Sus hlavou po rohovém kopu. Třinec dlouho držel ve hře výbornými zákroky brankář Paleček, ve třetí minutě nastavení však o triumfu hostů definitivně rozhodl druhým zásahem náhradník Šteigl.
„Věděli jsme, že má Třinec velmi kvalitní a kompaktní mužstvo, a proto jsme sem jeli s hodně velkým respektem. Chtěli jsme ale také bodovat a připravovali jsme se, jako by dnes začínala druhá liga. Kluci pak splnili přesně, co jsme po nich chtěli,“ pochvaloval si Machala.
To slezský tým naopak i ve druhém kole vyšel bodově naprázdno.
„Nachytali nás,“ ocenil Neček dobře nachystaného soupeře. „Hráči vůbec nesplnili, na co jsem je připravoval. První branku jsme dostali z rohu a druhou z brejku, kterých měli hodně a pořád smrděly gólem. Drtil nás hlavně mladý Hapal, a kdyby jich dohráli více, mohl zápas skončit ještě výraznějším skórem v náš neprospěch.“
Tým podrobí ostré kritice. „Musím asi udělat pořádný humbuk, kluky nemám za co pochválit. Bude je to bolet, zaslouží si, co dostanou. Ale nechci snižovat výkon hostů, výhru si zaslouží,“ uznal Neček.
Marně se snažil tým probudit dvojím poločasovým střídáním, kdy stáhl stopera Čelůstka a záložníka Samiece. „Chyběl nám střed zálohy, někteří hráli fakt hrozně. Zkoušel jsem tým v půli prostřídat, změnili jsme hru z jednoho na dva útočníky, ale skoro vůbec to nepomohlo. Musíme se nad tím zamyslet a vyhodnotit to.“
Pro Třinec byla prostějovská lekce potvrzením, že úzký kádr ještě potřebuje zkvalitnit. „Něco máme rozdělané, ale je to padesát na padesát. Svého času měl trenér Brückner dvanáct výborných hráčů a mohl s nimi hrát i poháry a vystačil si. To ale není náš případ. Mužstvo potřebuje konkurenci, aby hráči neusli na vavřínech,“ zdůrazní Neček.
Prostějov na rozdíl od trpké tečky s Vlašimí ustál závěrečné závary Třince a nabere sebevědomí. „Bylo mi těžko. Vždy tam může něco spadnout, špatně se odrazí míč a je to. Ale přežili jsme jejich tlak a v závěru z brejku rozhodli,“ oddechl si Machala. „Moc si těch bodů vážíme.“ Jeho tým se přesvědčil, že ve druhé lize už může hrát důstojnou roli.
