"Druhá polovina našeho letošního účinkování nás všechny psychicky zvedla. Evropská liga se zase povedla, tak se ta možnost prodloužit smlouvu víceméně nabízela," přiblížil 59letý František Komňacký, jablonecký trenér, jenž zároveň působí jako Bílkův asistent u české reprezentace.
Co vám letos udělalo v Jablonci největší radost?
Po zklamání z úvodu sezony byl ten zbytek už v pořádku. Měli jsme dobrý pocit jak z výsledků, tak i ze hry, která měla kvalitu, a zvlášť směrem dopředu jsme patřili mezi ta mužstva, která hrála ofenzivně a na góly. A díky tomu jsme vytvořili tu dlouhou sérii bez porážky. A kromě toho mi určitě udělali velikou radost ti naši střelci. Král ligy David Lafata i Tomáš Pekhart, který působil většinu sezony u nás a dal tady většinu svých gólů. Je určitě příjemné, že na jejich hře byla vidět naše jablonecká stopa a oba spolu bojovali do poslední chvíle o pro mě osobně hodně prestižní trofej nejlepšího českého kanonýra. To byla asi nejpříjemnější událost.
Cíl, tedy opětovný postup do Evropské ligy, jste splnili už tři kola před koncem.
I to je samozřejmě dobrá vizitka práce celého klubu a všech lidí v něm. To není věc jenom hráčů a trenérů, ale zásluhu na tom určitě mají všichni v čele s šéfem klubu panem Peltou. Dostat se podruhé za sebou do Evropy, toho si všichni hodně považujeme.
Ovšem loňské vystoupení v předkole Evropské ligy dopadlo hodně neslavně. Jak vzpomínáte na jednoznačné vyřazení od kyperského Apoelu Nikósie?
No..., nic pozitivního jsme tam nezanechali. A teď je na nás, abychom se pokusili tuhle věc napravit. Na sobě, na hráčích a především na panu Peltovi jsme po vyřazení a špatných výkonech v lize, kdy jsme prohrávali se soupeři, které bychom měli normálně porážet, cítili, že je něco špatně. Do Evropské ligy jsme vkládali velké naděje, měli jsme po druhém místě v lize velkou chuť a odhodlání, ale nenaplnili jsme nic z toho. Tvrdá realita nás hodila o týdny a měsíce zpátky. Byl bych moc rád, abychom v příštím ročníku udělali víc pro to, abychom v Evropě dokázali, že se nejen v Jablonci, ale i v celé české lize hraje dobrý fotbal.
Už máte v plánu, co za pár týdnů v přípravě udělat jinak?
Můžeme vycházet jen z toho, co jako klub máme k dispozici. Víme, že nepřijde jedenáct hotových kvalitních borců, kteří nás dokopou až někam do skupiny Evropské ligy. Samozřejmě potřebujeme mužstvo doplnit, ale už s tím, aby ti hráči nám byli schopni proti evropským soupeřům okamžitě pomoct v základní sestavě. Chtěl bych, aby byli aspoň tři čtyři, protože jsme viděli, že náš největší problém byl v obranné fázi, kdy jsme nestíhali hlavně rychlostně v této konfrontaci. Takže dynamika a rychlost, to budou faktory při výběru nových posil.
Jaké jsou tedy změny v kádru?
Už dříve bylo jasné, že angažmá končí Drsek s Michálkem a do Sparty se vracejí Třešňák s Hejdou. Pokud jde o Třešňáka, proběhnou jednání o jeho případném působení u nás. Bude záležet na Spartě, jaké s ním má plány. Pokud jde o příchody, něco vyhlédnutého máme, ale na jména je brzo. Hlavně také doufáme, že se nám vylidní marodka, která byla na jaře až neskutečně velká. Předpokládáme, že od začátku přípravy už naskočí Zábojník, Špit a Kocourek a snad i Vošahlík s Krajčíkem, Haurdičem a Vukovičem. To ale teprve uvidíme. A šanci dostanou naši odchovanci Pavlata, Štemberk a Just.
Asi je také klíčová otázka, jak bude těžké udržet střelce Lafatu?
Už jsme o tom mluvili s panem Peltou a počítáme s tím, že tady David Lafata zůstane i v příští sezoně, na kterou má ještě smlouvu.
V zimě jste museli řešit, jak nahradit odcházejícího Pekharta. Přešli jste na systém s pěti záložníky a tento tah vyšel, protože jste ve třinácti jarních zápasech dali 34 gólů.
Byla to nutnost, protože v tom okamžiku jsme dalšího útočníka kvalit Pekharta neměli. Je fakt, že ta změna systému nebyla vůbec na škodu a pomohla třeba hlavně Karlu Pitákovi. V roli ofenzivního záložníka šel výrazně nahoru a začal střílet góly. Na začátku podzimu sice bylo mezi námi trošku zlo, protože jsem nebyl ještě přesvědčený, že je stoprocentně připravený pro základní sestavu. Chtěl odejít, ale postupně to pochopil správně a jeho pracovní morálka a nasazení v tréninku i v zápasech se výrazně zvedly, řekl si o místo a na konci soutěže patřil k našim nejlepším hráčům. Vzal to za správný konec.
V Jablonci jste prodloužil smlouvu, váhal jste nějak, měl jste jiné nabídky?
Tři a tři čtvrtě roku je dost dlouhá doba. Kdyby ta sezona nedopadla dobře, jak to v úvodu i vypadalo, tak bych přemýšlel o tom, jestli ještě mám mužstvu co dát a možná by nastala doba dát prostor nějakému jinému trenérovi. Ale jak už jsem říkal, druhá polovina našeho letošního účinkování nás všechny psychicky zvedla a ukázalo se, že s tímto mančaftem jde něco velkého udělat. Evropská liga se povedla, tak se ta možnost prodloužit smlouvu víceméně nabízela a my jsme to s panem Peltou vyřešili za dvě minuty. S nikým jiným jsem nejednal, necítil jsem potřebu někam jinam se sám hlásit, takže to nebylo nic dramatického. Bylo to jen pár podpisů na to, co už se jednou uzavřelo.
Nyní odlétáte s českým národním týmem v roli asistenta na turnaj Kirin Cup do Japonska. Už jste někdy byl v této zemi?
Ne, ještě nikdy.
Jak se těšíte?
Je určitě vždycky zážitek poznávat nové kraje, ale my tam nejedeme na nějaký poznávací zájezd. Čeká nás mezinárodní turnaj, chceme uspět a také potřebujeme vyzkoušet nové adepty pro národní tým.
Jaká to pro vás bude změna na konci sezony přejít z postu hlavního kouče v klubu do role asistenta u reprezentace?
Samozřejmě teď je to období, kdy by člověk potřeboval trošku vysadit a odpočinout si po náročné sezoně. Ale já jsem šel k reprezentaci rád a dobrovolně. Bude to pracovní týden směrem ke konci kvalifikace o mistrovství Evropy. Ale přiznám se, že ten tlak na mě jako na asistenta přece jen není až takový v porovnání s klubem. Ale každou minutu zápasu prožíváte stejně naplno.
Kdy začne Jablonec přípravu?
Šestnáctého června. Úvod obstará můj asistent Jožka Weber, já se připojím asi po čtyřech dnech, protože když budu v tom Japonsku, musím mojí paní tu dovolenou pak nějak vynahradit, abych měl doma klid. Vždyť to znáte.
