Pro srovnání: na takový zisk dělá mladoboleslavská škodovka, největší firma v republice, skoro dva roky.
Českou ligu živí ruské peníze
Co se vypráví o českých fotbalistech za hranicemi? "Že jsou fotbalově vyspělí, charakterní, umí to s míčem, rychle se přizpůsobí životu v nové zemi a nepijí," vyjmenovává hráčský agent Pavel Zíka. Taková je jich většina.
Renomé hraje velkou roli, dokonce i ve špatném smyslu. Když pohlédnete na "fotbalovou" mapu, chybějí Češi z věhlasných lig jedině ve Španělsku. Proč? Poslední roky tam nikdo neoslnil: zraněného Hapala dva roky nazdařbůh platili, z Kouby se stal pouhý náhradník a Bejbl musel o své místo v Atlétiku Madrid perně bojovat.
Zásadní roli má i cena. Ta u českých fotbalistů narůstá s úspěchy reprezentace. "Zhruba o dvojnásobek," shodují se manažeři.
Peněz přitom na fotbalovém trhu výrazně ubylo. Západní ekonomika je v útlumu, desítky milionů proudí jen z východních kanálů díky novodobým zbohatlíkům, kteří ovládli byznys s ropou a plynem.
Český fotbal tudíž poslední dva roky žije z ruských peněz. Za krátkou dobu odsud přiteklo půl miliardy korun a stalo se donedávna něco nemyslitelného: tamní soutěž hraje 17 českých fotbalistů, zatímco sousední německou pouze 12. "Brzy to skončí, ruský trh se nasytí. Už teď se tam prodává hůř," říká Zíka.
"To je po celém světě, nabídka hráčů je dnes vyšší než poptávka," dodává další manažer Pavel Paska. Je opravdu obrovská. Když se loni přijel manažer Marseille podívat na reprezentanta Vachouška, pochlubil se: "Na ten post mám dvanáct tipů, Vachoušek je jedním z nich."
Skuhravý, Poborský a spol.
Několik přestupů v dějinách domácího fotbalu patří ke zlomovým. Úplně první, kdy se mluvilo o slušné sumě, proběhl ještě před sametovou revolucí. Jozef Chovanec vyrazil do nizozemského Eindhovenu, čerstvého vítěze Poháru mistrů, kde váleli Romário, Koeman a spol. Šlo zhruba o 15 milionů korun, na tehdejší dobu to byla rána.
O stupeň větší poprask vyvolal v létě 1990 odchod Tomáše Skuhravého za 115 milionů do Janova, stejně jako později cesta Karla Poborského směr Manchester. Cena 143 milionů.
Koňskou nohou přeskočil všechny transfery z domácí ligy Tomáš Rosický, když se vydal za půl miliardy do Dortmundu. Pro Spartu to byla spása, umazala dlouholeté dluhy.
"Fotbal je byznys, ne něco pro srdcaře. Kdybychom neprodávali, je už Sparta mrtvá," tvrdí Vlastimil Košťál, jenž během posledních pěti let vytvořil z klubu šlapající firmu.
Budoucnost je v hostování
I letos utržila z českých klubů nejvíc právě Sparta: přes 100 milionů korun za Tomáše Hübschmanna od ukrajinského Šachťaru Doněck.
Liga je téměř vyprodaná. Z 23 bronzových hrdinů Eura najdete na českých hřištích pouze tři. A moc nechybělo, aby tu nebyl žádný.
Gólmana Jaromíra Blažka nepustilo ven sparťanské vedení, kolem krále střelců Marka Heinze může ještě něco proběhnout: uzávěrka přestupů je 31. srpna, kdy už bude jasné, zda Baník prošel do Ligy mistrů. Karel Poborský už má dost trmácení po světě a nezlomila ho ani nabídka z Kataru s trojnásobným platem.
Vyrostou však jiní hráči, kteří rychle poběží do ciziny. Budou to mít stále složitější. Kdo je koupí, když na rozhazování má snad jen Abramovič v Chelsea?
"Dobře změř, vyzkoušej a pak kupuj," popisuje Zíka, čím se kluby řídí. Berou si hráče na hostování, a jestli se jim osvědčí, tak ho později koupí. Nikdo nechce naletět.
