Zkratka JPP patřila legendárnímu francouzskému střelci Jeanu-Pierru Papinovi, a kdo byl RKK? "No přece Roman Kukleta Kanonýr," říkal Kukleta s oblibou.
V druhé polovině osmdesátých letech minulého století neměl brněnský fotbal větší hvězdu. A když v létě 1988 odešel do Sparty, nikdo z fanoušků mu přestup k neoblíbenému rivalovi nevyčítal. Naopak, všichni pro to měli pochopení, populární Zbrojovka totiž hrála jen druhou ligu.
A brzy se stal miláčkem i sparťanských příznivců. Tribuny bavil kličkami, parádičkami, střílel góly po sólech, z přímých kopů i hlavou. Žádný gól už nevstřelí, v pondělí odpoledne na selhání životně důležitých orgánů zemřel.
"Prosím? Tak to je šok," nebyl schopen slova Václav Němeček, spoluhráč ze Sparty.
Zpráva o Kukletově smrti zdrtila i ostatní, kteří s ním hráli a kamarádili. "Co se stalo? Jak zemřel?" hlesl Jan Stejskal, který jako Kukleta pochází z Brna, ale poznali se až ve Spartě.
V pražském klubu prožil Kukleta nejslavnější období, působil tam tři roky. Památný moment však prožil v brněnském dresu.
Roman Kukleta
V druholigovém derby před nabitými Lužánkami proti Slušovicím skóroval přes hlavu, tedy nůžkami. "Tenhle okamžik si určitě pamatují všichni brněnští fanoušci," podotkl Karel Kroupa, brněnská legenda. "Byl to jeden z nejlepších brněnských útočníků, proto ho koupila Sparta."
S ní byl třikrát mistrem ligy, v ročníku 1990/1991 se s osmnácti brankami stal nejlepším kanonýrem.
"Technický útočník, který měl vynikající zakončení. Byl to taky svéráz. No prostě Moravák, který měl takové ty hlášky v jejich nářečí," vzpomínal Němeček. "Často chodil do Park hotelu na kafe. To bylo jeho. Nesměl tam chybět před tréninkem ani po něm."
Legendární hláškou je ta, kterou připomněl klubový web Zbrojovky. Spoluhráčům při taktických poradách říkal: "Déte mně to a běžte se vobjímat!"
Jako spoluhráče Kukletu pamatuje i současný generální sportovní manažer Jozef Chovanec, byť s ním nastoupil jen v pár zápasech. "Pořád chodil hrát za starou gardu Sparty. Když jela k zápasu na Moravu, hned hlásil, že je připravený nastoupit."
Ze Sparty Kukleta odcházel po podzimu 1991, kdy na sebe upozornil v nultém ročníku Ligy mistrů. Přestoupil do Betisu Sevilla, který v té době vedl Jozef Jarabinský.
"Když Sparta hrála proti Barceloně, tak zaujal tehdejší vedení Betisu. Netrvalo dlouho a byl u nás," řekl Jarabinský pro ČTK.
Ve Španělsku strávil rok a půl. Když se vracel do Česka, nebylo to do Sparty, ale do Boby Brno, které v té době bylo už zase prvoligové.
"Když jsem jako mladý kluk přišel do kabiny áčka, tak pro mě brněnský tým byl hlavně Roman Kukleta. Byl nejlepší, nejslavnější a sedět s ním v kabině pro mě byla ohromná čest. Už jako žáci, co chodili na Zbrojovku, jsme vnímali, jaké tady předváděl fotbalové parády a kolik dával gólů. Pro nás byl symbolem Zbrojovky a fotbalovým vzorem," vzpomínal Marek Zúbek.
Zahrál si s ním po jeho návratu ze Španělska.
"Nikdy se nesnažil nijak povyšovat nebo ze sebe dělat nějakou primadonu. Když jsme ho jako bažanti potkali na chodbě, vždycky nás pozdravil jako první. To u něj bylo pravidlem, což samo o sobě mluví o tom, jaký to byl borec. Bohužel v té době už toho moc nenahrál, protože byl často zraněný, měl hodně svalových problémů. Ale i to, že jsme s ním mohli trénovat, byla škola k nezaplacení."
