Štajner nemá místo v základní sestavě, jeho krajan Kaufman po vyléčeném zranění ani na lavičce. Platilo to i v sobotu ve 13. kole bundesligy. Kaufman z tribuny pozoroval, jak Štajner vyběhl do druhé půle s Herthou Berlín.
„Gólovou šanci jsem neměl,“ přiznává útočník. „Centroval jsem, nahrával, ale nic z toho.“ Hannover doma prohrál 0:1. Je nyní jen jednu příčku a jeden bod nad sestupem. A mohlo být hůř. Klubu hrozilo odebrání devíti bodů za to, že jeho kanonýr Bobic vlastní akcie konkurenčního Dortmundu. V tom případě by byl poslední, trest nakonec Hannover i Bobice minul.
„Nejsme na odpis, po sobotní porážce trenér říkal, že výkon nebyl špatný,“ líčí Štajner.
Tenhle proslov držel kouč Ralf Rangnick k celému týmu. Že by si sedl osamocen se Štajnerem a vysvětlil mu, proč ho pořádně nestaví, to ne.
„Jestli jsem za ním nezkusil jít sám? Když se se mnou nebaví, proč bych za ním chodil,“ tvrdí hráč z Česka. I do hlasu věčného flegmatika už zazní rozladění. „Šel jsem do Hannoveru hrát, ne vysedávat.“
I němečtí novináři se už do letní posily obuli. „Štajner? Pořádně nehraje, a když, není to žádná sláva. Samé patičky a parádičky s nulovým efektem.“ Zhruba takto psali. Rangnick jim ještě přihrál. „Do mužstva nepotřebuji technika,“ prohlásil.
„Tak proč mě teda kupoval?“ diví se Štajner otráveně. „Nemůžu za to, že na ty patičky nejsou zvyklí, že tady pořád jen běhají.“ Začátek německého angažmá přitom šestadvacetiletému fotbalistovi vyšel, hned ve druhém kole dal gól.
Od té doby nic - Štajner se netrefil ani z penalty začátkem října proti Dortmundu. Po tomto zápase odjel na kvalifikační zápasy národního týmu. Když se vrátil, byla už pro něj základní sestava zavřená.
„Čechům se teď v Hannoveru nějak nedaří,“ přemítá Štajner. „Jirka Kaufman střílí v tréninku nejvíc gólů, a v zápase jde stejně na tribunu. Má smlouvu jen do konce roku a asi bude chtít odejít.“ Sám Štajner se ale v létě německému klubu upsal na čtyři roky...