"Zpětně si říkám, že to asi nebyl úplně nejlepší nápad. Proč já vůl se i na druhou penaltu cpal? Ale v tu chvíli mě nenapadlo, že bych ji nedal. Až když jsem viděl, s jakým štěstím jsem ji proměnil," neskrývá Jendruščák.
První penaltu proměnil bezpečně. Počkal si, kam se pohne brankář, a zamířil na druhou stranu. "Jenže při té druhé už to věděl, tak stál. A já najednou netušil, co dělat. Kopl jsem to někam, bylo štěstí, že to nevyškrábl. Vystihl směr, sáhnul si na míč dost výrazně. Spadl mi kámen ze srdce."
Zato hráči Karviné běsnili a na hřišti dokonce došlo ke strkanici. "Nedivím se jim, že se vztekali. Jedou sem přes celou republiku na tři dny, pak dostanou dva góly z penalt. I když jsou stoprocentní, stejně bych byl i já nahněvaný," připouští Jendruščák.
Na penalty určený není. "Ale jelikož jsem na hřišti nejstarší, tak jsem to bral trochu jako svoji povinnost. Byl tam sice jeden chlapec, který by ji taky rád kopal, ale já uplatnil právo staršího a vzal jsem si to. Dva góly už jsem dal, oba z penalt nikdy. V nastavení jsem věděl, že gól nám zajistí výhru."
A měl pravdu. Krátce potom rozhodčí písknul konec a Most slavil tři body v jarní premiéře. "Je to super. Máme dobrý los, příště hrajeme zase doma. Snad nás to nakopne a povezeme se na vlně. Chceme výš a výš, padat už není skoro kam. Jsme zpátky na našem stadionu, co jsme měli dostat, to jsme od vedení dostali. Můžeme se soustředit jen na fotbal."
