"Je to bourač, jaký se jen tak nevidí. Ten vám zajede do všeho," říká o něm s obdivem trenér Karel Jarůšek, který ho vedl v Opavě.
Vysoký třiadvacetiletý blonďák rozráží obrany, skvěle si kryje míč, nezištně přihrává a umí i tvrdě vypálit.
V lize už válí pátou sezonu. "Hned byla vidět silná osobnost. Už hrál ligu, ale ještě si udělal maturitu, to jsem ocenil. Pokud nebudeš dělat blbiny, dotáhneš to daleko, říkal jsem mu," vzpomíná Jarůšek.
Pospěcha zastavilo jen operované koleno. Loni už zase řádil ve Slovácku, kam přestoupil.
Po sedmi zápasech v Liberci míří do národního týmu. "Je to zásluha celého mančaftu," oceňuje spoluhráče. "Ale i pánů Hapala a Druláka, kteří mě zviditelnili v televizi. Už jen to je pro mě čest," říká skromně.
Jak ho vidí experti? "Přál bych mu to moc, určitě by ho to posunulo v kariéře dál, nezpychl by, má to v hlavě srovnané," tvrdí liberecký trenér Vítězslav Lavička.
"Pospěch? Něco v něm je. Ale musí se ukázat ve více zápasech za sebou," říká Václav Halama, manažer působící na německém trhu.
"Nizozemci a Finové by byli pro začátek velké sousto. Na ně potřebujete i nějaké zkušenosti," mírní nadšení jablonecký kouč Petr Rada, bývalý reprezentační bek.
Přesto si zahrajme na "kdyby".
Kdyby ho trenér Brückner skutečně povolal? Nejdřív by zaplatil 15 000 korun do klubové kasy. A pak by se vydal na cestu do Prahy.
Z reprezentace zná jen Kováče a o dva roky staršího jmenovce Pospěcha, Zdeňka – oba pocházejí z Opavy.
"Doma se potkáváme a pokecáme," říká. "Ale ani ostatním bych snad nevykal. I když to jsou páni fotbalisti."
Sám nikdy nebyl ani v mládežnickém výběru. Na co by se nejvíc těšil? Rosického přihrávky? "To taky, ale hlavně bych se koukal kolem sebe, co všechno a jak dělají. Jednou bych to chtěl taky zkusit někde v cizině."
A kdyby snad měl dokonce proti Nizozemcům nastoupit? "Proti van Nistelrooijovi? Toho obdivuju snad nejvíc. To by bylo... Teď nemám slova, dopište to radši za mě," usměje se.
