Potřetí za sebou jste hrál v základní sestavě, dáváte góly. Jste šťastný?
Jsem spokojený. Konečně se mi daří to, kvůli čemu jsem sem přišel.
Oproti podzimu nyní tápe hvězda Slavie Vachoušek. Pomohlo vám to?
To ne, nepřeju nikomu nic špatného. Možná mi přispěli fanoušci, kteří často vyvolávali moje jméno, když jsem vysedával na lavičce. Poctivě jsem trénoval, a když jsem se dostal na hřiště i na chvilku, využil jsem toho. V lize i v Poháru UEFA.
Brazilský fotbalista v Česku je stále neobvyklým jevem. Považujete za velkou výhodu, že na váš styl obránci nejsou zvyklí?
To je výhoda Brazilců po celém světě. Náš styl založený na technice a dynamice nikde jinde nenajdete. Evropa staví na síle a agresivitě. Když jí dokážete čelit a přidat něco svého, jste král.
Otevřeně jste si stěžoval v novinách, že nehrajete tolik, jak byste si představoval. To není obvyklé. Stejně jako to, že vás za to Slavia nepotrestala...
Neřekl jsem přece nic špatného. Jen svůj názor a své přání.
Těsně před odletem na zimní dovolenou domů do Brazílie jste řekl, že se už nevrátíte. Myslel jste to vážně?
Naprosto.
Kdo vás přesvědčil?
Můj manažer mi vysvětlil, co je pro mladého hráče nejdůležitější. Hrát. Ne trucovat. Ve Slavii mi běželo roční hostování, nic bych nezískal. Jen ještě víc ztratil.
Když vás loni získal sportovní ředitel Říčka, věděl jste, do jakého světa, do jaké země míříte?
Trochu. V Praze bylo léto, líbilo se mi tady. Je to kulturní metropole. Ale jak přicházela zima a trávníky začaly klouzat, bylo to horší a horší. Dlouho jsem se s tím vyrovnával.
Brazilec hledá černovlásku
Spoluhráči ve Slavii se snaží. Zkušený Bejbl mluví španělsky, brankář Černý vám pronajal svůj byt a doprovází vás skoro na každém kroku. A co váš krajan Gomés z Příbrami?
Taky dobrý kluk. Jsem rád, že bydlí tak blízko. Voláme si, jezdíme spolu na večeře. Teď nejčastěji do nové restaurace Ambiente Braziliano v Praze.
Gomés tu působí už osmý rok a na Slovensku si našel ženu. Půjdete v jeho stopách?
Zatím ne. Ale kdo ví, co život přinese... Neumím si to představit.
Vám se nelíbí české dívky?
Naopak. Jsou úžasné. (v očích se mu rozlije zvláštní lesk, pozn. red.)
Stejně jako Brazilky, pověstné míšenky všech barev?
Češky jsou samozřejmě jiné. Nejvíc se mi líbí černovlasé s jasnýma očima.
Česky už byste se s nimi nějak domluvil, že?
Docela rozumím a učím se mluvit. Nadávky znám snad všechny.
Jaké?
Sprosté. Ale i jiné. Třeba: Ty komunisto!
Rodinný vyslanec
Proč jste sem nepozval někoho z rodiny?
Nemohou se jen tak sebrat a přijet. Otec pracuje jako úředník, maminka provozuje kavárnu. Starší bratr studuje na univerzitě a hraje basketbal. Mladšímu je šestnáct. Ale nejdřív musí dokončit gymnázium, aby se mohl naplno věnovat fotbalu.
Vy jste odešel do Evropy v devatenácti.
Podepsal jsem na sedm let smlouvu o smlouvě budoucí v německém Leverkusenu. Oni mě ale hned poslali do Španělska, do Gijónu, abych si rychleji zvykl v zemi, která je mi podnebím i jazykem bližší.
Po roce a půl jste se vrátil domů do Brazílie. Sice jste získal titul mistra země v Atlétiku Paranaense, ale uchytit se v Evropě byste asi bral víc. Proč to nevyšlo?
Byl jsem mladý a v Gijónu silná konkurence. Mezi cizinci i útočníky.
Nepřijel jsem vydělávat
Co s vámi bude dál? Slavia má na vás od léta roční opci, už projevila zájem?
Ještě ne. Pokud by mi zlepšila podmínky, rád bych zůstal. Ale záleží i na mém manažerovi.
Ten prý má pro vás solidní nabídky i z Brazílie?
Poptávají se tři kluby, Palmeiras, Corinthians a Sao Caetano. První dva, to jsou opravdové pojmy, něco jako třeba AC Milán a Juventus v Itálii.
Chcete říci, že je Slavia předčí?
Ještě není nic jisté... Ale derby Palmeiras a Corinthians rozpálí celou Brazílii, to je víc než Sparta - Slavia.
Mají duely aspoň něco podobného?
Oba týmy se dobře znají. Musíte umět využít každou šanci.
Vyděláte v Praze víc než v Brazílii?
Ne, asi stejně. Tady jezdím starým volkswagenem, doma mi dali BMW. Nepřišel jsem vydělávat, ale hrát fotbal a ukázat se Evropě.
Kamarádíte se Zé Robertem z Bayernu Mnichov. Ale kdo byl vaším vzorem?
Romário. (opět zjihne) Romário, jen a navždy Romário.
Už jste se s ním setkal a mluvil?
Ještě ne. Snad to ještě někdy vyjde.
