Přesto se ještě na zápas můžete dostat. Hlouček opodál stojících chlápků v klidu nabízí lepší lístky. Ovšem už za tržní cenu. Kolik? "Tisíc," triumfálně vypálil taxu jeden ze samozvaných prodejců. Uštěpačnou poznámku dlouhovlasého mladíka, na něhož se už u pokladny nedostalo, pohotově doprovodil ostrým pohledem a dobře míněnou radou: "Radši koukej vypadnout." Kverulant si vzal radu k srdci a padal, radši. Kdo ví, čeho by se dočkal.
"Prodávali jsme nejdřív po deseti," vysvětluje muž v pokladně stadionu. "No ale striktně nařízeno to nebylo. Co máte dělat, když vám někdo přijde k pokladně a začne škemrat, že jede až z Moravy," vysvětluje. "Nejvíc se ale najednou prodalo čtyřicet lístků," vzpomíná muž a na téma překupníků se vstupenkami dodává, že je těžko může poznat: "Na čele to napsané nemají."
Má pravdu, konec konců, i kdyby měli čela popsaná slovy překupník a kdyby se dávaly vstupenky po pěti, těžko by byl výsledek jiný. Počty jsou však jasné. Když půjde údajný "Moravák" jen pro jednu várku, koupí za čtyři sta, prodá za tisíc - má v kešeni čtyřiadvacet tisíc a je vyděláno. Půjde-li několikrát prostřednictvím kompliců... peněženka mu praskne.
"Policie je občas vyžene od stadionu. Ráno tu zrovna byli," vzpomíná muž zaměstnaný ve Sparta klubu v ochozech stadionu.
Ani policie si ale s tímto problémem neví rady. Největší zkušenosti s těmito pokoutními obchodníky mají na Místním odělení policie Letná. "V zásadě s nimi nemůžeme nic moc dělat," uvažuje vedoucí oddělení kapitán ing. Karel Kubovec. "Vyženeme je od stadionu, ale oni si stoupnou na zastávku tramvaje a lístky nabízejí dál. Vzhledem k tomu, že jde o nezdaněný zisk, jsme se ptali na finančním úřadě, řekli nám, dokažte jim to."
A to je právě ten problém. Dokažte někomu, kdo stojí u stadionu a nabízí k prodeji vstupenku, že si ji koupil jen proto, aby ji se ziskem prodal a že ten zisk nezdaní. A to i když má v kapse padesát lístků.
"Víme o nich. Je to zhruba pět lidí. Před zápasy se snažíme jim alespoň znepříjemnit život. Vzít je s sebou, kontrolovat, sepsat protokol na strážnici. Pustíme je až po začátku utkání, kdy už lístky budou těžko prodávat," vyjmenovává Kubovec policejní taktiku. Tím je ale úřední moc zřejmě vyčerpaná.
"Jednali jsme se zástupci Sparty," dodává policista s tím, že právě v jejím zájmu by mělo být, aby nepřicházela o peníze. "Měli by evidovat, kdo si od nich třeba odjednává větší počty lístků. Když potom zjistíme, že je prodává, tak už by příště neměl mít šanci vstupenky dostat," vyjmenovává možnosti, o jejichž účinnosti, však asi ani on sám není příliš přesvědčen. Stačí totiž, aby si překupník objednal lístky na někoho jiného a obchod kvete dál.
Zasvěcený člověk ze Sparty, který nechce být jmenován, přiznává marnost počínání. "Co proti tomu můžeme dělat? Nic!" tvrdí jednoznačně. "Teď nás čeká problém, že fanoušci Arsenalu od překupníků koupí lístky a budou mimo svůj vymezený sektor..." vzdychne marně do telefonu. "Budeme jen rádi, když někdo něco vymyslí. Je to jedna parta lidí, kteří se motají i kolem hokejových zápasů, ale co s nimi. Jen jim můžeme přes policii trochu znepřijemnit život."
A tak definice začarovaným kruhem trvá a překupníci už se těší až na Letnou přijede Lazio.
