Jarolím je v Německu od šestnácti, začínal v dorostu Bayernu Mnichov, přes Norimberk se dostal do Hamburku, kde patří k důležitým hráčům.
Překvapilo vás, jak české mužstvo Němci hezky přijali?
Jo, nečekal jsem to a asi nikdo z nás. Vypadalo to, jako bychom už něco vyhráli.
Jak jste se cítil?
Bylo moc příjemné vidět, jak Němci mávají českými vlaječkami, jak s námi žijí při tréninku. Třeba v hotelu si připadám jako doma v Praze. Máme tam naší televizi, prostě paráda.
Vy hotel Lindner u Wiesensee dobře znáte.
Když hrajeme ve Frankfurtu, tak v něm občas přespáváme. Je tady klid, dobře to trenér vybral. Třeba v Hamburku, kde bydlí Američani, je strašně rušno.
V Hamburku, kde působíte, hrají Češi poslední zápas ve skupině proti Itálii. Dorazí za vámi rodina?
Asi jen máma se sestrou, brácha s tátou musí trénovat se Slavií, takže se s nimi nejspíš nepotkám. Tak si aspoň s Lukášem denně voláme.
Co se vám vybaví, když si vzpomenete na vaše začátky v Německu?
Přišel jsem do Bavorska, pozdravil jsem Guten Tag a nikdo mi nerozuměl. Je tam úplně jiný dialekt než třeba v Hamburku.
V Německu jste dlouho, zato v českém národním mužstvu teprve pár měsíců.
Je tady obrovská pohoda. Když jsme na soustředění s Hamburkem, tak mi to vždycky přijde dlouhé. Ale když jsem teď byl v Seefeldu s národním mužstvem, tak mi to strašně rychle uteklo.
V reprezentaci jste novou tváří. S kým si nejlíp rozumíte?
S Tomášem Ujfalušim jsem hrál v jedenadvacítce, na pokoji jsem s Pavlem Marešem. Ale jak říkám, se všemi je to v pohodě.
Jak vidíte své šance na to, že si na mistrovství světa zahrajete?
Dostal jsem se do kádru na poslední chvíli, takže bych byl šťastný za každou minutu. Ale bude to těžké, třináct čtrnáct hráčů je jasných.
Vy se mezi ně nepočítáte?
S Trinidadem jsem nebyl ani na lavici, takže tím je to danné. Ale vydržím, budu trpělivý.
V klubu jste v jiné pozici.
Musel jsem se do ní vypracovat. V národním mužstvu nemůžu počítat s tím, že budu v základu, nebo mezi prvními náhradníky. Ale když se dostaneme na turnaji daleko, tak moje šance stoupne.
Jak vidí české naděje Němci?
Co jsem slyšel v televizi, tak nás hodně respektujou. Beckenbauer nás dokonce řadí mezi pět největší favoritů, které můžou mistrovství světa vyhrát. Jsou tam s námi třeba Brazílie nebo Argentina.
A co si myslíte vy?
Máme vynikající mužstvo. Nejtěžší bude se dostat ze skupiny, osmifinále je hranice mezi úspěchem a neúspěchem.
Co je podle vás silnou stránkou týmu?
Nemáme v podstatě slabiny. Málokdo má tak vyrovnané všechny řady jako my.
 David Jarolím odpovídá novinářům |
