Do dresu se oblékl po sedmizápasové pauze, během níž trenér Karel Večeřa preferoval jeho brankářského kolegu Radima Vlasáka. "Ten můj pocit byl o sebevědomí, o jistotě, na níž bylo znát, že jsem nějaký čas nechytal. Vždycky, ať už se hrálo o špici tabulky nebo jako vloni o bytí, či nebytí, jsem byl v psychické pohodě a dokázal jsem pomoct mančaftu. Moje nedělní pozice byla najednou jiná," pokračoval Přibyl.
Ke všemu dostal hned po sedmi minutách gól. S prudkou ránou zblízka si mohl poradit leda se štěstím. "A už to zase začíná, takových gólů hned po první standardce jsme už letos dostali..." projelo mu hlavou. Až chvíli poté si poprvé sáhl na míč, to když před sebe vyboxoval centr ze strany.
V dalším průběhu zápasu inkasoval ještě dvakrát, Brno podlehlo Liberci 0:3. Trenér Večeřa hned na pozápasové tiskové konferenci přispěchal s ujištěním, že v brankáři důvody vysoké porážky nehledá. "Když zhodnotím svůj výkon, vím, že dokážu chytat v lepší pohodě," glosoval však sebekriticky Přibyl.
Takového ho v Brně znají. Svědomitý profesionál, zvyklý na nic se nevymlouvat, začít pracovat vždy u sebe. Tři obdržené góly, to je polovina přídělu, po němž byl z branky odstaven Vlasák. Po onom utkání na Spartě začal Přibyl tušit, že jestli má šanci na návrat mezi brněnské tyče, pak právě nastala.
Nastoupil, ovšem i s ním za zády utrpělo mužstvo debakl. Ačkoliv v něm bezprostředně po nedělním utkání s Libercem vinu za tři inkasované branky nikdo nehledal, Přibyla výsledek štval. V hloučku novinářů vyprávěl, jak se možná projevila nesehranost s obránci, jak se na nejistém projevu celé obrany podepsala důležitost zápasu. "Luboš neměl moc šancí se ukázat, Liberec měl čtyři střely na branku a ze tří jasných tutovek dal svoje góly," chlácholil trenér Večeřa gólmana.
On si však jako perfekcionista rozfázoval zápas a hledal momenty, v nichž mohl reagovat lépe. Do utkání byl "zažraný" i čtvrt hodiny po jeho skončení. "Možná třetí gól, byli jsme se Štajnerem proti sobě, on to rychle kopl špičkou pode mne," vedl si svou.