„Spadl mi obrovský kámen ze srdce. Jsem na sklonku kariéry a tohle už nechci nikdy v životě zažít. Opravdu ne. Tak nějak z toho ani nemám upřímně radost, protože jarní část sezony byla od nás hodně špatná. To byla hrozná bída, doma jsme nevyhráli žádný zápas,“ prohlásil Zápotočný
„V kabině sice proběhl vítězný pokřik na to, že jsme se v lize udrželi, ale já jsem si ten pokřik ani neužíval,“ přiznal.
Před zápasem byla spousta spekulací, že v Jablonci to skončí remízou a ona opravdu byla. Vnímal jste to nějak?
Noviny moc nečtu, ale kluci mi říkali, že se psalo, že to bude domluvené. To na mě nijak nedolehlo, protože domluvená remíza to nebyla. V Jablonci hraje spousta Moraváků, kteří nás fakt chtěli porazit. Někdy je to ale těžší, když hrajete poslední zápas v lize a vlastně o nic nehrajete a soustředíte se na úplně jiný zápas, který vás čeká.
Pomohlo vám tedy, že hráčům Jablonce už v lize o nic nešlo a chystají se na pro ně klíčové finále poháru? V některých fázích utkání působili dost lehkovážně až laxně.
Pro nás to byla výhoda, protože si myslím, že ti hráči opravdu měli v hlavách to středeční utkání v poháru, které je pro ně megadůležité. Jablonecký trenér nechal několik hráčů odpočinout, ale já jsem na hřišti cítil Pospíšila nebo Pernicu a další kluky, kteří nás dneska prostě chtěli porazit, ale my jsme ten kýžený bod uhráli.
Co jste říkal skandování jabloneckých fanoušků, kteří podporovali Olomouc? Vyhecovalo vás to ještě víc?
To vás ani nevyhecuje. Fanoušci mají svůj názor a já jim ho neberu.
Byl to pro vás v Jablonci jeden z nejtěžších zápasů v kariéře?
Hrát o záchranu nebo o Evropu, to se nedá srovnat. Na psychiku to bylo strašně náročné hlavně pro ty mladé hráče, já už se z toho sice nepo..., ale je fakt, že dneska jsme byli na hraně. Stačila ke konci zápasu jedna střela, nějaká trma vrma a byli jsme tam, protože si myslím, že už bychom gól nedali.
Zjišťoval jste si, jak hraje Olomouc, váš konkurent v boji o záchranu?
Nepídil jsem se po tom. Jen když jsme šli do druhého poločasu, tak jsem se dozvěděl, že vede tři nula a tím bylo jasné, že už je to jenom na nás. Je mi i trošku Olomouce líto. Dneska si doma uhrála to, co potřebovala, ale my jsme ji ve vzájemných zápasech dvakrát porazili a díky tomu jsme se v konečném účtování udrželi v lize my. Takový krutý někdy fotbal je. Hráči Olomouce do toho dali v posledním zápase všechno, ale můžou si jenom drbat hlavy, že to nezvládli v jiných zápasech předtím.
V Jablonci jste potřebovali k jistotě záchrany získat bod. To se vám povedlo i díky tomu, že zápas nenabídl zrovna velkou ofenzivní podívanou. Souhlasíte?
Takhle nějak jsme si to asi představovali. Dnes musím pochválit celý tým, protože jsme to zvládli po taktické stránce. V předešlých zápasech jsme takticky hrozně propadali. K zápasu jsme přistoupili poctivě, sice to bylo na úkor fotbalu, hlavně bránění v bloku a Jablonec neměl dnes dost sil na to nás víc roztočit.
Největší šanci Jablonce jste měl paradoxně vy, když míč z vaší hlavy jen těsně minul vlastní bránu. Jak vám v tu chvíli bylo?
Naštěstí to šlo trošičku nad..., ale to si v tu chvíli v tom souboji neuvědomíte. Prostě jsem do toho skočil a děkuju fotbalovému pánu Bohu, že to tam nepadlo, protože vlastňáků jsme si v téhle sezoně dali až až.
Budete hodně slavit záchranu v lize?
Na nějaké oslavy nemám ani pomyšlení. Taky jsem klukům v kabině řekl, že žádná dokopná nebude, protože tuhle sezonu jsme zkazili a fakt na to teď nemám náladu. V září mi bude šestatřicet a teď už to jaro chci hodit za hlavu. Chci se dobře nachystat na letní přípravu.
Zůstanete v Příbrami?
V létě mi končí smlouva a s majitelem klubu panem Starkou už jsme se předběžně bavili. Řekl jsem mu, že když zůstanu v Čechách, tak jedině v Příbrami a do jiného českého klubu nepůjdu. Tak uvidíme, ještě se možná rýsuje něco třeba v Rakousku v nižší soutěži. Já samozřejmě ve fotbale ještě končit nechci, i když konec téhle sezony mě hodně dostal a vzal mi hodně fotbalového věku.
