Senzace. "Jsme hodně nad plán, s tím nikdo nepočítal," tvrdí Kotrba.
Právě s Kotrbou, nejvýraznější osobností v klubu, jsou spojeny příbramské divy. Má mužstvo nabité neznámými hráči a vedle nich odložené fotbalisty. Z nich udělal tahouny. Prosazují se tři někdejší slávisté. Šmejkal ožil v nové roli libera, Jarolím řídí hru a zlobivý Kučera létá po pravém křídle. Bývalý sparťan Špit se vypracoval v brankářskou jedničku, na útočení je hlavně Kulič, kdysi drnovický náhradník.
Ale se všemi včera zatočila Ostrava.
"Když je porážka spravedlivá, tak mě nenaštve," prohlásil Kotrba. "A to se nám právě stalo. Jako bychom se vyhýbali prostorům, odkud se dávají góly. A obrana? Takhle vyhořela poprvé v patnácti zápasech. Snad to bylo jen tím, že pro karty chyběl Šmejkal. Doufám." Nikdo nad porážkou nehřímal, z poslední doby namlsaní diváci se bez pískotu rozešli domů. Jeden nepovedený zápas s nikým nezamává, v Příbrami pamatují daleko horší chvíle. A to i třeba začátek letošní sezony. Po čtyřech kolech bylo mužstvo poslední, mělo jediný bod. "Kdy propustí Kotrbu?," zněla tehdy nejčastější otázka.
"Já všem říkal, že Kotrba jednou odejde z Příbrami, až bude chtít sám," vzpomíná klubový šéf Jaroslav Starka. "Proč ho vyhazovat? Hráli jsme pěkný fotbal, jen góly chyběly." V tu chvíli klub prodal Mynáře do Sparty a Schindlera do Drnovic.
Obchod za velmi dobré peníze, ale v nešťastnou dobu. Příbram vypadala na kandidáta sestupu.
A pak prudce stoupala.
V polovině září, kdy vše začalo vítězstvím nad Jabloncem, neseděl Starka výjimečně na lavičce, odkud fotbal nejvíc miluje. "Lezla na mě chřipka, tak jsem se schoval na tribuně. A od té doby jsem tam chodil z pověrčivosti pořád." Teď musí objevit jinou pověru.