Luhačovický podnikatel Zdeněk Červenka si nepotrpí na výstřelky, tím největším je jeho šestnáct let trvající angažmá ve zlínském fotbalovém klubu, který se v půlce sezony senzačně přimíchal do bitvy mocných o pohárové příčky.
Příběhy podzimuRedakce MF DNES a iDNES.cz připravila seriál o podzimní části fotbalové ligy, která o víkendu skončila. Co tým, to jeden příběh. Na konci týdne budou moci čtenáři hodnotit, jaký článek je nejvíc zaujal. ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK SOBOTA |
„Budeme se muset zamyslet, jestli za postup vypíšeme mimořádné prémie,“ přiznává Červenka, že s variantou evropských pohárů ve Zlíně před sezonou vůbec nepočítali. „Když tomu okolnosti nahrávají, tak proč to nezkusit? Ale cíl to není. Cíl je stav mysli, který vytváří stres. Já si nehodlám vytvářet stresy, když toho nedosáhneme,“ filozofuje Červenka.
Jak se vyznal v pět let starém rozhovoru pro MF DNES, k fotbalu má ambivalentní vztah: „Hrál jsem ho, miluji ho, ale myslím, že se fotbal a fotbalisté přeceňují. Kolem je spousta zajímavějších lidí, o kterých nikdo neví. A právě oni dokážou svět obohatit o nové věci.“
Ale jen díky, nebo kvůli fotbalu – záleží na úhlu pohledu – se stal Červenka minimálně na Zlínsku veřejně známou personou.
„Zastavují mě třeba lidi u benzinky a říkají mi, že hrajeme výborně, že je to úžasné,“ líčí. Nejraději přitom pobývá v poklidu lázeňských Luhačovic: „Ráno si udělám meditační hodinku na přehradě, srovnám si myšlenky a jdu do práce.“
Zlínští fanoušci ho ctí. Po nepřetržitých šesti letech v druholigovém vyhnanství si úspěšné časy užívají. Když na podzim slavil Červenka šedesátiny, připravili mu na dvou tribunách originální choreo. I tahle drobnost ukazuje, že zlínský klub se svou rodinnou atmosférou v první lize vymyká. Značného respektu požívá Červenka také mezi ostatními majiteli klubů, kterým si o podobných děkovačkách může jen zdát.
„Je strašně málo lidí, kteří dávají do fotbalu svoje peníze tak dlouho jako pan Červenka. On patří mezi ikony,“ říká Zdeněk Grygera.
Zlínpo podzimu 4. místo |
Někdejší český reprezentant a opora Juventusu Turín je z pozice klubového manažera pravou rukou prezidenta. „Zajímá ho všechno okolo klubu, jak vypadá mužstvo. Jsem tím, kdo mu to sděluje. Ptá se na hráče, bere je trochu jako svoje děti. I oni to tak cítí a mají ho rádi,“ vypráví Grygera.
Po báječném podzimu je však o jeho „fotbalové děti“ zájem. Třeba krajní záložník Vukadin Vukadinovič je nejlépe hodnoceným hráčem ligy. V Červenkovi se to bije. „Udržet kádr a pokusit se hrát ve špici, nebo umožnit klukům přestup? Jak tomu bránit, když přijde nabídka od Sparty (Jugas), nebo Plzně (Hájek)?“ klade si otázky bez odpovědí.
Ať už to dopadne jakkoliv, Červenka věří ve svoji šťastnou karmu, která mu kdysi příhodně přihrála bývalého (Tescoma) i současného (Fastav) generálního partnera klubu.
„Četl jsem moudrost: Štěstí je, když se potká příležitost s připraveností. A my připraveni budeme.“
