Ani se jim tenkrát nechtělo věřit. Tým zralý na sestup se měl proměnit v dravce útočícího na postup do nejvyšší soutěže. Nebyly to ale tenkrát plané sliby. Teď se zdá, že je klub na první ligu skutečně připraven.
„Postup bude v následující sezoně naší jasnou prioritou. Pokud se to však nepodaří, nebude to katastrofa. I podnikatelé přece budují své firmy dlouhodobě,“ tvrdí šéf mladoboleslavského fotbalu Josef Dufek.
Před dvěma roky jste usedl do křesla prezidenta klubu, který živořil ve druhé lize. Jak se za tu dobu podařilo naplnit představy, s nimiž jste do funkce přicházel?
Hlavní zásady se zcela jistě naplnily. Stabilizovali jsme realizační tým i hráčský kádr, v němž už je většina fotbalistů kmenových. Povedlo se nám vzbudit ve městě zájem o fotbal. Máme slušnou návštěvnost, dokonce se nám podařilo stadion i vyprodat. Rekonstrukce areálu také probíhá velmi zdařile. Přivedli jsme do klubu silné partnery, myslím, že jsme vykročili správnou cestou.
V čem vás osobně ty dva roky změnily či poznamenaly?
Život se mi trochu převrátil (smích). Fotbalu musím věnovat hodně času. Ve firmách jsme si museli se společníkem přerozdělit práci. Pořád teď musím nárazově něco řešit, nedá se moc plánovat. Přibyla zodpovědnost. Ale nechci si stěžovat. Chtěl bych dosáhnout manažerského úspěchu nejen v podnikání, ale i ve fotbale.
Co vás na řízení klubu baví a naopak nebaví?
Ve spojení s fotbalem mě baví asi všechno. Hrál jsem ho odmalička, tady v Mladé Boleslavi jsem prošel všemi kategoriemi od žáků až po muže. Mám to tady hodně rád a vždycky jsem si přál, aby se tady fotbal dostal na vrcholovou úroveň. Proto nikdy na nic nečekáme a naopak se sami snažíme aktivně vyhledávat možnosti, jak něco vylepšit. Abychom mohli město dobře reprezentovat.
Během dvou sezon se u prvního týmu vystřídali tři trenéři. To asi nebylo plánované?
Všechny změny měly své důvody. Před vstupem do klubu jsem samozřejmě dění v něm pozorně sledoval a k metodám tehdejšího realizačního týmu jsem měl výhrady. Proto přišel místo Milana Šípa na lavičku Josef Hloušek, který měl velmi dobrý přehled o hráčích všech soutěží. A první etapa pod ním se také velmi vydařila. Jenže pokud jsme se chtěli posunout zase dál, musely přijít další změny. Do vysokých funkcí přišli zkušení pánové Šeterle a Kudela a s nimi trenér Petržela. Práce na všech úrovních se tím ohromně zkvalitnila. A nebyly to žádné unáhlené kroky, lidi pro řízení jednotlivých úseků jsem si dlouho typoval. Okolnosti odchodu Vlasty Petržely jsou pak všeobecně známy. Dostal lákavou nabídku od ruského Petrohradu, proto místo něj opět po důkladné analýze přišel názorově podobný Martin Pulpit.
Hlavně v předminulé sezoně jste získávali a zase propouštěli značné množství fotbalistů. Ne vždy to vypadalo zrovna promyšleně...
Prioritou v tomto období byla především celková stabilizace klubu a zahájení rekonstrukce stadionu . Po sportovní stránce bylo našim cílem postupně vytvořit kádr složený z vlastních hráčů. To se také v následující sezoně podařilo a letos na jaře u nás hostovali jen tři. Byl to však postupný proces plný poznávání a zkoušení. Ne vždy se nám angažování hráče vydařilo. Ale potřebovali jsme k fotbalu přitáhnout lidi, a to se nám i s pomocí některých známých jmen povedlo.
V letošním ročníku druhé ligy skončila Mladá Boleslav na šestém místě. Vzhledem ke třicetimilionovému rozpočtu to může být pro veřejnost zklamáním.
Pro úplnost je třeba uvést , že v rozpočtu jsou nejen náklady na sportovní činnost A mužstva, ale i celé mládeže, dále na provoz a údržbu Městského stadionu a dokonce i některé menší investiční akce. My jsme vždy proklamovali, že potřebujeme na přebudování týmu čas. Vždyť několik hráčů přicházelo až během loňského podzimu, v rozehrané soutěži. Reálně jsme chtěli být do pátého místa, což nám nakonec jen velice těsně uniklo. Škoda posledního zápasu, v případě výhry jsme mohli skončit dokonce třetí. Výš nás viděla hlavně media, v nichž se často psalo o našem postupu.
Ještě k tomu rozpočtu. Říkalo se, že na platy realizačního týmu vydáte tolik, kolik jinde potřebují na sezonu pro celý oddíl.
Předně je třeba konstatovat, že to co tvrdíte, že se údajně říkalo, je samozřejmě blbost. Já jsem to nikde neslyšel. Peníze hodnotím podle toho, co přinesou. Náš rozpočet se výrazně navýšil díky práci právě těchto lidí. Jednoduše řečeno, oni si na sebe vydělají.
Před rokem jste představili plán, podle něhož by Mladá Boleslav měla do pěti let hrát evropské poháry. Neukázala letošní sezona, že je to trochu nadsazené?
Myslím, že ne. Podívejte se, kde byl mladoboleslavský fotbal před dvěma roky. Někde na úrovni Neratovic, které nyní zkrachovaly. Chce to pracovat a nepodléhat panice. Jsme schopni to dokázat.
V příští sezoně máte postup do první ligy jako jednoznačný cíl. Co kdyby se to nepodařilo? Neopustí vás třeba někteří sponzoři?
Máme uzavřené dlouhodobé smlouvy. Nikdo nás do ničeho netlačí. Podnikatelé také své firmy budují postupně.
Trenér Pulpit po prohraném domácím utkání s Opavou na tiskové konferenci v reakci na výkon rozhodčích zklamaně prohlásil, že chápe, že se velkým týmům musí pomáhat. Dá se vůbec do první ligy postoupit bez pověstné zákulisní diplomacie?
Já jsem přesvědčen, že nakonec vždy rozhodují především hráči.
Existuje nějaký klub, který vám je sympatický? Který je pro Mladou Boleslav třeba vzorem?
V poslední době se mi v oblasti sportovní strategie velmi líbí pražská Slavia. Stylem práce, výběrem hráčů, atraktivitou hry. A také tím, jak dostal trenér Beránek čas na stabilizaci.
U vás měl podobný čas dostat Vlastimil Petržela. Přišel s velkou slávou, jenže za půl roku byl pryč. Nelitujete, že jste v listopadu vlastně po pár měsících začínali zase od začátku?
My jsme nezačínali od začátku, my jsme pokračovali v podstatě beze změny v projektu. A litovat? V žádném případě. Petržela přivedl hráče pro budoucnost. Jména jako Bednář či Cigánek, o těch bude za pár let pořádně slyšet. A také nám moc pomohl získat některé sponzory. Bylo velmi správné angažovat Vlastimila Petrželu, a já jsem rád, že jsem to provedl.
Přivedl jste do týmu nějakého fotbalistu, jehož nákup by se s odstupem času dal označit za chybný?
Takhle se to nedá říct. Ne každý byl v optimální pohodě a formě, ale podraz na nás nikdo žádný neudělal. Snad se dá prohlásit, že mě trochu zklamal odchod Dalibora Slezáka, kterého jsme v té době moc potřebovali. Dalo se to ale pochopit. Dostal nabídku z prvoligového Starého Města, a ta pro něj byla lákavá.
Řada hráčů k vám přišla, řada odešla. Vydělal klub na některém z nich?
Výhodná byla určitě transakce Milana Svobody, kterého jsme koupili z Kolína a prodali do Brna. A když trenér Petržela odcházel do Petrohradu, také jsme samozřejmě neprodělali. Nehledě na to, že nás obrovsky zviditelnil. Mladá Boleslav byla pořád na první straně novin.
Plno mladoboleslavských odchovanců působí v první lize či v cizině. Budete se snažit o jejich návrat?
I tato záležitost je především o penězích. A pokud bude úroveň našeho rozpočtu ve stávající výši, bude naše snaha spíše jen zbožným přáním. Už v zimě jsme vážně uvažovali o Kuchařovi i Flachbartovi. Nakonec celkem pochopitelně nevyšel ani jeden, ale první takovou vlaštovkou je Adrian Vizingr. Ten se k nám vrátil a je velkou oporou. Časem jsme schopní doplňovat A tým i ze svých zásob, protože máme výbornou mládežnickou základnu.
Celý sportovní areál, v němž klub působí, se v minulých měsících změnil k nepoznání. Novota září před očima. Proslýchá se, že byste rádi hostili reprezentační zápasy.
Na velmi dobré cestě je jednání o přípravném střetnutí jedenadvacítky s Egyptem. Později bychom chtěli hostit i kvalifikační zápasy téhle věkové kategorie. Pro tyto účely jsou však ještě nezbytné některé úpravy o jejichž financování v těchto dnech jednáme s představiteli města.
Zkuste se zasnít. Je rok 2010, Mladá Boleslav hraje doma duel evropského poháru. Jaký by byl ideální soupeř?
Nějaký italský tým, nebo Real Madrid či Barcelona. To by bylo nádherné.
