Chorvatskem cloumá fotbalová horečka. Hráči slibují, že podrží kapitána Darija Srnu, který se vrátil z pohřbu svého otce, a trenér Ante Čačič plánuje: „Když porazíte i Čechy, jdu s vámi do hospody.“
Zapálení fanoušci v šachovnicových dresech chystají nájezd do St. Étienne a po triumfu nad Turky fanfarónsky vyhlašují: „A teď nám předhoďte Čechy!“
Jsou přesvědčení, že letošní Euro může být zlaté.
Najdou se však tací, kteří by si přáli opak a fotbalovou federaci považují za bandu korupčníků. Na most v Trogiru kdosi napsal: „Kéž bůh dá a my prohrajeme všechno.“
Mafiánské praktiky se vyčítají rodině Mamičů, která ovládá Dinamo Záhřeb, nejdůležitější klub v zemi.
Jeden Mamič (Zoran) je trenérem, druhý (Mario) hráčským agentem, třetí (Zdravko) byl prezidentem, než ho loni zatkli kvůli podezření ze zpronevěry a organizovaného zločinu. Právě tady - v záhřebské diktatuře - hledejte důvod, proč jsou současní Chorvaté výjimeční.
I když mnozí příznivci Dinama kvůli rodině Mamičů bojkotují zápasy, klub dál stahuje nejlepší talenty z širokého regionu. Skauti, kteří jezdí sledovat fotbal na Balkán, vám mimo záznam povědí: „Kdo nepřestoupí do Dinama, má problém se dostat do reprezentace. Kdo přestoupí, má v sedmnácti vyšší plat než většina ligových hráčů.“
Zájem šéfů Dinama je samozřejmě zištný: dobře vychovat a draze prodat.
Mamičové schvalují a vybírají trenéry všech národních týmů, čímž důsledně hájí zájmy Dinama. I současný národní kouč Čačič je k Dinamu loajální. Nebo je náhoda, že v evropském výběru jsou z chorvatské ligy čtyři hráči do pole a všichni jsou ze Záhřebu?
TO BYLA TREFA. Chorvatský záložník Luka Modrič poslal svůj tým krásnou ranou z voleje do vedení v zápase proti Turecku.
Ačkoli to zavání mafiánstvím, Chorvatsku v takovém prostředí rostou persony. Mamičové lpějí na tom, aby se mladé naděje co nejdřív dotýkaly prvního týmu. Zatímco Česku se výrazné talenty přizpůsobují nevýrazným týmům, v Chorvatsku je to opačně. Sám reprezentační trenér Pavel Vrba horuje, aby juniorská liga přestala být akváriem s pohodlným fotbalem, ve kterém prakticky o nic nejde.
Zatímco čeští trenéři mládeže dbají na organizaci hry a fyzickou připravenost, u náctiletých Chorvatů se zaměřují na míčovou techniku a opakované krátké sprinty ve vysoké intenzitě.
Možná si říkáte, že je to příliš příkrý pohled, ale... Chorvaté vychovávají hvězdy, Češi dělají týmy.
Zatímco v českém dorostu se talent průměruje, tedy ztrácí, v Chorvatsku se piplá a nejlepší junioři míří do dospělého fotbalu, aby se otrkali. Čím dřív, tím líp.
Ante Čorič* 14. dubna 1997  Mladší bratr Josipa Čoriče, který působil v sezoně 2009-10 v Liberci. Ante vyrůstal v Salcburku, kde prošel mládežnickými týmy. V roce 2013 se vrátil do dorostu Dinama Záhřeb. |
Proto mohl levonohý hračička Halilovič v sedmnácti přestoupit do Barcelony. Proto devatenáctiletý stoper Čaleta-Car válí v Salcburku. Proto útočník Rebič odešel v devatenácti do Fiorentiny. Proto před pár týdny koupil Wolfsburg sedmnáctiletý ofenzivní zázrak Brekala.
Mimochodem, ani jeden z nich na Euru není, protože je v nominaci převálcovali ještě lepší.
Za největší talent z nominovaných se považuje devatenáctiletý záložník Ante Čorič, toho času hráč - jistě! - Dinama Záhřeb.
V pátek proti Čechům v základní sestavě nenastoupí. To abyste věděli, jaká síla se na Vrbův tým valí.
„Skutečně máme výjimečnou generaci. Tým, který může porazit kohokoli na světě,“ tvrdil Jurica Radič z deníku Sportske Novosti, který v Tours sleduje české mužstvo.
