„Všechno jsem si splnil,“ vzpomíná bývalý střelec Sigmy v útrobách Androva stadionu. Lepší místo pro povídání jsme si ani nemohli přát. V Olomouci dal úctyhodných 31 branek v 88 zápasech.
Sportovní ředitel Sigmy Jiří Kubíček vás v článku pro MF DNES vyhlásil druhým nejlepším cizincem v historii Olomouce za Alexandrem Bokijem. Co na to říkáte?
No, dával jsem tady góly, tak se můj přestup vyplatil. Ale do Ameriky jsem už odcházel celkem levně. Bylo mi třicet jedna a za takové hráče se velké peníze získat nedají.
Ale druhé místo vás těší.
To určitě! Vedení udělalo dobře, když mě angažovalo. Já nemohu říct na Sigmu jedno křivé slovo. Cítil jsem se tady výborně. A pokaždé, když se do Olomouce vracím, cítím rodinnou atmosféru. Fotbal není jen o penězích, o výkonech, ale o srdci, a to se mi líbí. Hrát za Sigmu je pro hráče veliký úspěch.
I olomoučtí fanoušci na vás často vzpomínají.
Potěší mě, když mi fanoušci Sigmy občas napíší, jak se mám, položí mi nějaké otázky. I když jsem ze Sigmy už skoro pět let pryč.
Před dvěma roky jste ukončil kariéru. Nebyla jiná možnost?
Měl jsem dvě vyskočené plotýnky. Místo operace jsem raději skončil. Fotbal hraji už jen rekreačně.
Nechtěl jste si operačním zákrokem prodloužit kariéru?
Mohl jsem ještě hrát. Díky ozonoterapii jsem se dal za půl roku dopořádku, ale nakonec jsem se rozhodl nepokračovat.
lubomír ReiterLubomír Reiter fotbalový střelec v kostce Narodil se 3. prosince 1974 ve Stropkově. S profesionálním fotbalem začal v Tatranu Prešov, přes Žilinu se v roce 2001 dostal do Sigmy, kde se v sezoně 2003/04 stal s 15 přesnými zásahy druhým nejlepším střelcem Gambrinus ligy a byl vyhlášen jejím nejlepším cizincem. Za Olomouc nastřílel v 88 zápasech celkem 31 branek. V roce 2005 přestoupil do Chicaga, po sezoně se vrátil na Slovensko. Z Artmedie Bratislava hostoval ve Slavii, po návratu do Bratislavy kvůli bolestem zad ukončil kariéru. Za slovenskou reprezentaci v 28 zápasech vstřelil 9 gólů. |
Určitě, vzpomínám na něj v dobrém. Měl jsem sice jednu horší sezonu, ale potom to šlo k lepšímu.
A stal jste se druhým nejlepším střelcem ligy...
Ano, s patnácti brankami. V Sigmě se mi dařilo, byl jsem tady spokojený. Město je pěkné, lidé i diváci výborní. Škoda, že jich chodí málo. Na poslední zápas sezony přišly jen necelé čtyři tisíce. A to hrála Sigma v sobotu o poháry. Moc se tady nezměnilo, ale lidé v Olomouci fotbalu rozumí a mají ho rádi.
Během angažmá v Sigmě jste dostával pravidelně pozvánky do slovenské reprezentace. S bilancí v národním dresu jste spokojený?
Ano, slovenskou reprezentaci hodnotím velmi kladně. Hlavně za trenéra Galise se mi moc dařilo. I když jsem hrál málo, dokázal jsem za patnáct minut dávat góly. Byl jsem takový žolík. Zažil jsem s ní hodně dobrých zápasů.
Nehodnotíte následný odchod do Chicaga Fire zpětně jako chybu?
Ne, ne! (rázně) Vůbec to nebyla žádná chyba.
Na mysli jsem měl, že v Major League Soccer jste vstřelil jen tři branky a za rok se vrátil na Slovensko.
Ale do života mi dalo angažmá v Chicagu moc. Viděl jsem jiný svět. Musím říct, že v Americe se hraje zajímavější fotbal než v Česku.
I kvalitnější?
Co se týče taktiky, tak určitě ne. Český fotbal je přetaktizovaný. Těžko říct, která soutěž je kvalitnější. V Major League Soccer se hraje velmi technický fotbal. Působí tam spousta hráčů z Jižní Ameriky a ti dávají zápasům šmrnc. Určitě je fotbal v Americe pro diváky zajímavější než český.
Předpokládám, že to samé konstatujete také o životu v Chicagu.
Život v Americe je celkově super. Je potřeba tam jít a zažít tu atmosféru i mimo fotbal. Stadiony mají kapacity devadesát tisíc, marketing funguje na sto procent jako všechno. S ničím není problém. Velmi se mi tam líbilo. Všem hráčům, kteří budou mít možnost odejít do Ameriky, to mohu jen doporučit. I peníze oproti Česku jsou lepší.
Je pravda, že trenéři v Americe nekladou takový důraz na životosprávu? Slyšel jsem, že hamburger před zápasem není ničím neobvyklým.
Hamburger si ale z hráčů dal před zápasem málokdo. Je pravda, že se nikdo nedíval, co člověk jí. Čtyři hodiny před utkáním, tak jako jinde, byl společný oběd – dietní strava. Ale klidně i ráno v den zápasu simůžete na snídani udělat hemenex, slaninu, vajíčka. S tím nebyl problém.
Co vám za rok v zámoří nejvíce ulpělo v paměti?
Pro mě bylo všechno nové. Třeba pětilitrová auta. Když člověk sedne z 1, 9 do pětilitrové káry, tak to už je zážitek. Další byl, když jsem měl setkání v centru Chicaga s bezdomovci. Na křižovatce mi vyskočili na kapotu a začali bouchat na plech. Chtěli prostě peníze na chlast.
Uspěli?
Ne, nevěděl jsem, co se děje. Byla to taková menší panika. Ale oni nejsou nebezpeční.
Dupl jste na pedál a honem pryč?
Jo, dupl jsem na pedál a jel na křižovatce přes červenou.
Co jste měl za vůz?
Chrysler Concorde. Ale projel jsem se více vozy včetně Chevroleta. Měl jsem pět aut.
I vaše kariéra byla bohatá.
Určitě jsem s ní spokojený. Jednou jsem řekl, že se mi splnily všechny fotbalové sny, na které jsem myslel, a kterých jsem chtěl dosáhnout. I když jsem věděl, že nejsem hráč světové třídy, tak to, na co jsem měl, jsem si do puntíku splnil.
Není nic, čeho byste litoval?
(přemýšlí) Nic takového není.
Čím se teď živíte?
Věnuji se realitám. Mám nemovitosti, se kterými obchoduji. Po dvou letech jsem teď došel do stádia, kdy mě to táhne zase k míči. Takže rozmýšlím, že budu dělat manažera, nebo trenéra. Kolem mladých talentů už něco dělám, ale spíš uvažuji o trenéřině.
Trenérskou licenci si budete dělat v Olomouci?
Už si ji dělám, ale na Slovensku. Možná se v průběhu pěti let dostanu výš, když se mi zadaří a bude štěstí.