"Je to pro mě návrat do skoro velkého fotbalu, tak se na to těším. Tento tým má na to, aby hrál v horní polovině tabulky," je přesvědčený Bičovský, který loňského druholigového krále přebírá ve chvíli, kdy je po třech kolech bez bodu poslední v tabulce.
Bylo pro vás překvapení, že vás Ústí oslovilo?
Bylo. Ale viděli mě tady skoro pokaždé na jejich zápase, tak možná proto mě vybrali.
Doufal jste, že ještě přijde šance trénovat profesionální tým? Přece jen, je to už tři roky, co jste vedl druholigovou Čáslav. Pak jste se z velkého fotbalu ztratil.
Člověk doufá vždy. Pokud ta možnost je a jste zdravý, věříte, že by mohlo něco přijít.
Nevadí vám, že přicházíte do skromných podmínek?
To k fotbalu patří. Je to tady skromné, s tím se nedá nic dělat.
Jaký je ústecký tým z vašeho pohledu?
Viděl jsem poslední zápas v Sezimově Ústí. Velká škoda, byly to ztracené tři body. Za stavu 1:0 Ústí nedalo tři vyložené šance, potom přišly tři hrubé individuální chyby rychle za sebou a utkání bylo rozhodnuté. Co jsem se bavil tady se Sváťou Habancem, problém tu byl proměňování šancí. A to buď v sobě máte, nebo ne. S tím se nedá nic dělat.
Jak těžké bude navázat na éru trenéra Habance, který během tří ročníků s týmem dvakrát skončil na postupovém místě?
Nebudu navazovat na éru Sváti Habance. Chtěl bych navázat spíš na to, aby byl mančaft úspěšný. Dvakrát se postoupilo do ligy, jednou do ní ale Ústí nebylo vpuštěné. A ať je to jak je, přece jen to v některých hlavách asi uvízlo. A bude zapotřebí z nich tu křivdu dostat a soustředit se na to, co nás čeká teď - utkání s Viktorkou Žižkov. To je mančaft, který je první v tabulce, takže kdy jindy by měl být tým víc nabuzený, než proti lídrovi.
Habanec dovedl Ústí ke dvěma postupům. Ve vás tahle touha není?
Samozřejmě, každý by rád hrál na špici. Ale buďme realisti. Mužstvo už je tady nějakou dobu pohromadě, ale postoupit třikrát za sebou, to není jednoduché.
S Proboštovem jste ale postoupil.
Samozřejmě, každý postup je příjemný, je to hezký. Ale není to srovnatelné.
S Habancem máte dobré vztahy, to může být vaše výhoda.
Já Sváťu trénoval hodně let, není žádný problém. Známe se dobře, což je pro mě dobré. Určitě mi nebude nic zamlčovat.
Jak moc se bude teď lišit vaše příprava? Přece jen, vést Proboštov a Ústí asi bude něco jiného.
Lišit se to bude v počtech tréninků, ale jinak ty principy trénování jsou stejné.
V Ústí je to hodně o partě, domácím prostředí. Bude vám to sedět?
To jistě. Asi víte, jaký jsem. A v tomhle věku už se budu těžko měnit. Chci, aby tu zůstala pohoda. Hráče, kteří si věří, a vědí, že když se jim něco nepovede, že za to hned netrhám hlavy.
Když jste viděl třeba v uplynulé sezoně Ústí, říkal jste si, tento mančaft bych rád vedl?
Viděl jsem asi pět utkání, mužstvo šlapalo. Když nabídka přišla, promyslel jsem si to, unáhlené rozhodnutí to nebylo. Už do věcí nelítám po hlavě.
Jaký fotbal budete s Ústím hrát?
Asi víte, že jsem vždy propagoval útočný fotbal, ale ten musí vycházet z dobré defenzivy. Čím víc gólů dáme, tím to bude lepší. Jestli si pamatujete, když jsem přebíral někdy před pěti lety v druhé lize Most, říkal jsem: radši vyhraju 4:3 než 1:0. Toho se držím pořád.
Co změníte teď, když Ústí první tři kola prohrálo?
To je moc rychlé. Přece jen, musíme aspoň týden potrénovat, abych trošku poznal kluky. Pak se můžeme o tom bavit. Jestli budeme hrát 4-4-2 nebo 4-2-3-1, to bych teď nechtěl řešit. Musíme se připravit a uvidíme, jak to bude vypadat v sobotu.