Sedmi lety ve druhé lize provedl sokolovský Baník jako fotbalový táta Pavel Makoň. V provinčním městě, které převzalo práva od Pardubic, za ta léta vyrostl jeden z nejúspěšnějších klubů soutěže a žhavý kandidát na postup.
"Byla to náročná cesta. V začátku jsme jí snad ani takhle nedomýšleli, některé věci snad ani nešlo předpokládat. Už je to ale za námi. Všechna ta práce a úsilí všech lidí kolem fotbalového klubu. Podařilo se nám stabilizovat áčko, to je samozřejmě nejviditelnější. Daří se nám ale také v mládežnických kategoriích, především současné žáky máme na vysoké úrovni," říká předseda představenstva Baníku.
Jak si teď stojíte na české fotbalové mapě?
Z pohledu rozdělení sil v českém fotbale má také Sokolov své místo. Nad námi hrají první ligu nejblíž Teplice, pod námi Plzeň, směrem na východ až pražské kluby. V Karlovarském kraji jsme tak přirozené centrum fotbalu a spádovost z okolních měst k nám do Sokolova je poměrně široká. Karlovy Vary držíme v ČFL, začali jsme pomáhat Chebu v divizi. Z provázanosti fotbalu může profitovat celý kraj.
Zmínil jste ale prvoligové týmy.
Pokud bychom se měli bavit o vyšších ambicích, nesmíme zapomenout na jejich finanční stránku. Náš region aktuálně nemá takovou sílu, aby na ně dosáhl. Jedna věc je investice do městského stadionu, ta druhá zvýšené provozní náklady.
Řekl jste městský stadion. V Karlových Varech se aréna pro extraligový hokej postavila, tak proč se to samé neděje teď ve fotbalovém Sokolově?
Město Sokolov jsme v prvním kole už oslovili, stejně jako krajský úřad, po kterém chceme také určitou finanční podporu. Vše je ale zatím ve fázi projednávání, nemáme žádný příslib natož nějakou definitivu.
Projednávání? V druholigové špičce se držíte už třetí sezonu po sobě.
Určitou výkonnost samozřejmě potvrzujeme, teď je však otázkou, jak k tomu přistupuje město a kraj. Měli by důkladně a zodpovědně zvážit, co po Karlovarském kraji do budoucna chceme. A to zdaleka nejen po sportovní stránce. Jsme malý kraj, měli bychom všichni táhnout za jeden provaz a ne se tady dohadovat o drobnostech. Jedině tak bude v našem regionu za námi něco vidět.
Myslíte na spolupráci Sokolovské Uhelné jako stoprocentního vlastníka klubu a veřejných zastupitelů?
Sokolovská uhelná je v kraji největším zaměstnavatelem, na úrovni spolupráce s ní proto velice záleží. Podle čísel se jí daří, ale mohlo by to být ještě lepší. Chtěl bych vyzvat městské i krajské politiky, aby si sedli k jednomu stolu a tak silnému investorovi se snažili pomoct. Hetman i místostarosta určitě ví, co tím myslím.
A ti ostatní?
Pokud bude někdo chtít, rád mu to vysvětlím. Ale nebudu to dělat přes noviny, takové věci se řeší u jednacího stolu.
Tak zkuste alespoň tu sportovní stránku.
Tady bych si přál, aby se v rámci krajského uspořádání jasně určily priority: Mělo by se říct: ve Varech je hokej, v Chebu chceme házenou či atletiku a v Sokolově fotbal. A budeme ho tady taky podporovat. Nebo ne a raději budeme podporovat volejbal. Že jsme fotbalovým centrem v kraji, to není přání ale realita. Fotbal v Sokolově má prokazatelné výsledky a stále platí za nejpopulárnější sport planety.
Výsledky Sokolova v sezoně 2013/2014Sokolov vs. Zlín: 2:0 |
Někdo by mohl namítat, že sice nejpopulárnější je, ale na profesionální úrovni se stále jedná jen o zábavu.
My tady ale nemáme jen druholigové áčko. Mládežnický fotbal se všude propaguje jako součást protidrogové prevence, je to určité naplnění volnočasových aktivit. To nejsou žádné prázdné proklamace, ale funkční program, který tady bod po bodu děláme. Když se říká, že fotbal není jen zábava ale něco víc, myslí se tím právě výchova mládeže.
Však se také mládeží všichni při žádostech o dotace z veřejných rozpočtů zaklínají, v hokejových Varech kvůli tomu po nástupu nového vedení města onehdy málem vypukla válka a teď by město i kraj mělo ještě něco navrch přisypat.
Na krajském úřadě jsem při jednom z jednání zmínil jejich tehdejší stomilionovou podporu při výstavbě KV Areny a že by nám by z toho stačilo deset procent. Bylo mi řečeno, že byla jiná doba, ale to je taková univerzální odpověď. Každá doba má své, svůj vývoj a takové řeči nikdy k ničemu nevedly. Otázka tedy je: čeho chci dosáhnout? Bez ní bychom ani ten fotbal nikam neposunuli.
Vy jej posouváte opakovaně. Z útoku odejde Jirouš nebo Vaněček a vy přivedete sparťanský talent Jurdíka, v záloze hrál Darida, aktuálně nejdražší hráč na českém přestupovém trhu, teď tady máte Kobylíka. Do ligy uvolníte trenéry Pulpita, Haška nebo naposledy Látala a máte tady Jindru, v Plzni je sportovním ředitelem Šádek a vy za něj přivedete Hejreta. Čím to, že máte takový čich na lidi?
To není o nějakém čichu (smích). Je to otázka vstupní kontroly, důvěry v lidi a každodenní práce. Určitých životních zkušeností a zásad, které ctím a to samé také čekám od lidí kolem sebe. Jsem rád, že se daří obraz klubu takhle budovat, pomáhá zhodnocovat prostředky, které se na fotbal vynakládají, pak to má smysl a není to vyhazování peněz oknem.
Víra ve značku posouvá výš také výkony, na druhou stranu klubové vyjádření z jara, že Sokolov o postup usilovat nebude, poměrně rázně ukončilo sérii neporazitelnosti.
Já byl také zklamaný, že v Sokolově nebude první liga. Taková je ale realita. V době rozhodování, zda si do ligy podat přihlášku nebo ne jsme si zmapovali případnou podporu našich partnerů. Když už nám v minulosti říkali: Až budete v první lize, dáme vám hodně... Slyšeli jsme jen, že je krize a pár dalších argumentů, proč to zrovna teď nejde. Ekonomická síla v regionu prostě není a pouštět se bezhlavě do nějakého rizika? Takovou cestou jsme jít nechtěli. Mrzelo nás to, měli jsme z toho všichni velice těžkou hlavu. Bylo by to splnění našeho snu. Na druhou stranu si hráči uvědomují, že hrají především sami za sebe. Dobrými výkony a výsledky u nás se zviditelní a když už si ligu nezahrají teď v Sokolově, pak alespoň jinde, jako to dokázal Jiráček nebo Dřížďal.
Jaký je obraz klubu, o tom svědčí, jak moc na lákání Sokolova kvalitní hráči slyší. Příkladem může být obránce Hofmann, který za jeden z důvodů svého letního příchodu uvedl, že Baník je špičkový tým 2. ligy. To potěší, že?
V úplném začátku a vlastně i další tři nebo čtyři roky jsme měli problémy sem takové hráče přivést. Všichni chtěli být v Praze a ne jezdit někam do Sokolova. Dnes to je obráceně, hráči jsou rádi, že mohou být u nás. I když s klubem nepostoupí, zviditelní se a dostanou se snáz do vyšší soutěže.
Návštěvnost na domácím stadionu se ustálila na tisícovce, už jste se s tím smířil? Stále patříte v soutěži mezi nadprůměr.
Neřekl bych, že se návštěvnost ustálila. Každý rok náš průměr v počtu diváků klesá. Jsme samozřejmě rádi i za tu tisícovku, třeba Ústí nad Labem je krajské město a chodí tam pět set nebo šest set diváků, proti nim jsme na tom ještě dobře. Stejně bych si ale přál vyšší návštěvy. Na utkání se Zlínem jako aspirantem na první ligu přišlo tisíc lidí, uvidíme, kolik jich přijde teď v sobotu na Žižkov, který je také jedním z kandidátů na postup. Tisícovka je u nás na druhou ligu standard, na evropské poměry je to ale stále výrazný podprůměr.
Co klubový marketing?
Nejlepší pozvánkou jsou naše výkony a umístění v tabulce, co tady děláme z hlediska marketingu, to je jen podpůrný argument, proč k nám na druhou ligu přijít. Způsob, jak k nám nalákat ty nedůvěřivce (usměje se).
Baník ve hře o postupBuď ohnout parametry nastavené projektem Stadiony 2012 nebo se podmínkám přizpůsobit a investovat desítky milionů korun do vyhřívání, osvětlení a zázemí stadionu. Cesta Baníku Sokolov mezi fotbalovou elitu Česka se zdá být za současného stavu zakletá. Tolik peněz se z kasy stoprocentnímu vlastníkovi vytáhnout nechce a další silné parťáky se v třicetitisícovém Sokolově nedaří najít. Město sice klub podporuje a v rozpočtových rezervách našlo pár milionů, ovšem vedení Karlovarského kraje k podobnému kroku vůli nemá, proto jsou sportovní možnosti Sokolova namačkané v natlakované konzervě. Ne a ne se dostat ven. To pomalu otrávilo jeho fanoušky, kterých chodí na druhou ligu do ochozů zápas od zápasu méně. Nepřímo to otrávilo taky hráče, kteří poté, co klub vyhlásil, že letos ho postup nezajímá, ztratili rázem zájem o jarní neporazitelnost, trvající do té doby osm zápasů. „Nebudeme přeci slibovat, co nemůžeme splnit," bránilo Sokolov klubové vedení. Projektovou dokumentaci i rozpočet na rekonstrukci osvětlení či vyhřívání má připravené na stole. Pokud ale nikdo nerozbije prasátko, musí do něj v Sokolově všichni střádat a jako premianti třídy FNL ho rozbít nejdřív s příštím vysvědčením. |
Posílení značky Baníku jako klubu reprezentujícího ne Sokolov ale celý Karlovarský kraj by možná přesvědčilo i ty nedůvěřivce.
Pokud by klub začali brát na krajské úrovni, bylo by to ideální. to by ale museli vzít za své nejdřív naše politické špičky. Fotbal v Sokolově je krajský fotbal. Podporujeme Vary i Cheb a kdybychom tady nefungovali jak fungujeme, jsem přesvědčený, že ani v nižších soutěžích v kraji by fotbal nebyl na takové úrovni. Jen si to vezměte, ve Skalné jsme hráli přípravný zápas s druholigovým Aue a přišlo taky tisíc lidí. Jenže devadesát procent jich bylo ze sousedního Německa. My tady děláme pro fotbal všechno a máme výsledky, Aue bylo loni v tabulce někde na konci, ale ukázali nám, o čem u nich fotbal je. Bylo to poučné.
To není o kvalitách Baníku, ale o zbídačené obchodní značce českého fotbalu, pod kterou je podepsaný kdejaký kmotr. Lidi u nás zkrátka profesionálnímu fotbalu věří asi tak jako tomu politickému.
My se tady můžeme snažit, jak chceme, zajišťovat podmínky pro hráče, lákat diváky na kvalitní fotbal, pak se ale objeví nějaká další kauza... negativní zprávy se na důvěře a následně na návštěvách samozřejmě projevují. A taky trochu ta naše česká mentalita.
Kolem hokeje u nás se tolik skandálů nekupí a lidi na něj taky tolik nezanevřeli. A když se podíváte, jaký měl fotbal na začátku devadesátých let před ním v návštěvách náskok...
...věřím, že k alespoň částečnému očištění by mělo dojít osamostatněním profesionálního fotbalu, kluby na nižších úrovních by ztratily svůj vliv a možností pro ovlivňování by bylo podstatně méně.
