Půl hodiny před pátou se šedivé mraky nad Plzní rozestoupily a po čtyřhodinovém lijáku přestalo pršet. O chvíli později se šéfům místní Viktorie zježily chlupy na rukou, protože uslyšeli chorál, o kterém sní. Chorál, který znamená fotbalovou nesmrtelnost. Chorál, který můžete poslouchat jen tam, kde se hraje Liga mistrů.
V Plzni se postupu do nejslavnějšího poháru přiblížili, ovšem v posledním předkole musí ještě vyřadit slovinský Maribor. První zápas se hraje dnes, odveta příští středu.
"Kdyby se nepostoupilo, byla by to škoda, ale pořád budeme navždy vděční, že jsme ten chorál slyšeli," s pohnutím v hlase vyprávěl Rostislav Picka, jeden ze skalních fanoušků.
Pohádka může pokračovat
Hymna z roku 1992 zazněla včera jen nanečisto, aby se vyzkoušelo plzeňské ozvučení. Přesto... Pokud jste zrovna v tu chvíli míjeli tichý soutok Radbuzy a Mže, v jehož cípu Štruncovy sady stojí, musela vás ta melodie strhnout. V Plzni zazněla vůbec poprvé, protože předloňskou misi v Lize mistrů odehrála Viktoria v pražském azylu. Teď už může být doma, na přestavěném stadionu, před svými fanoušky.
"Bude to dojemné. Už vidím manželku, jak do mě na tribuně drcne a shovívavě se usměje: Jde jen o fotbal, tak nefňukej," pokračuje Picka a rozdrnčí se mu telefon, na kterém září modročervené logo Viktorie.
Plzeň v posledních pěti letech prožívá fotbalovou pohádku. Nezáživný klub s polorozpadlým stadionem se stal fenoménem. Získal dva tituly, počtvrté v řadě patří do pohárů, podruhé může ochutnat soutěž pro vyvolené. Těm pár desítkám fanoušků, kteří před lety věrně pochodovali na druholigový duel pěšky do Kladna nebo se vlakem vláčeli do Třince, to pořád připadá jako sen.
"Podívej, jak mi naskočila husí kůže, když o tom mluvím," říká hospodský Jan Kešner z populární party Alkoturisté, která už drahná léta objíždí všechny zápasy Plzně.
Kolega Picka patří do recesistické skupiny ZVIL, která se pojmenovala podle absurdního názvu Plzně z počátku 50. let. Viktoria se tehdy nazývala Závody V.I. Lenina.
Šéf s dýmkou. Už se to blíží
Protivná doba je dávno pryč stejně jako plzeňská nezajímavost. Stačilo se v pondělí podívat na hřiště, když na zkoušku zazněla hymna Ligy mistrů. Kolem půlicího kruhu stála parta kluků, chytila velkou plachtu a začala s ní třást, což je další symbol nejvyšší fotbalové scény. Teprve pak, než se fotbalisté vydali na trénink, se znovu spustil silný liják.
Plzeň má jisté dvě věci: zaprvé bonus 55 milionů coby účastník play-off Ligy mistrů a zadruhé základní skupinu Evropské ligy, kam by se po vyřazení od Mariboru propadla.
"Ale my se nechceme nikam propadat. Chceme Ligu mistrů znovu ochutnat," pravil kapitán Pavel Horváth a pohlédl na vyšňořený stadion. Dole pod terasou kouřil dýmku bělovlasý Fritz Ahlström, legenda UEFA, která vymýšlela veškerý plán mediálních aktivit spojených s Ligou mistrů. Dán Ahlström v Plzni na vše dohlížel osobně, což je pro Viktorii pocta. Poslední kvalifikační kolo má totiž stejné kulisy jako základní fáze, v níž kluby dostávají 200 milionů korun.
Štruncovy sady se po sobotním šlágru se Spartou převlékly. Podél hlavní tribuny se táhne reklama s rozpůleným bílým míčem na modrém podkladu, všude nápisy Champions League.
Ano, blíží se něco výjimečného! Už dnes od 20.45.
Mimochodem, pokud by Plzeň svou misi zvládla, klubový majitel Paclík slíbil, že stadion ještě vylepší, aby měl dokonalou akustiku. V prázdných rozích vedle hlavní tribuny by vyrostly dvě věže. To je výzva, ne?
