Když jste si míč stavěl na značku, přišli k vám dva domácí hráči. Co vlastně chtěli?
Jeden hučel nedáš, nedáš, což má asi naučené od Tomáše Galáska. Druhý se tam jen motal, aby mě znervóznil.
Vítěznou penaltu na 4:3 pro Spartu jste kopl nechytatelně pod břevno. To jste mužem bez nervů?
Kdepak. Nahoru jsem to chtěl, ale aby míč lízl břevno a efektně sjel po síti, to zase ne. Mělo to být o kousek níž. Ale věřil jsem si stoprocentně.
Na penalty bylo určeno pět hráčů. Proč jste byl u obou právě vy?
Cítil jsem se. Na tu první jsme se hrnuli se Zdeňkem Svobodou, a já říkám, jdu na to. On mi popřál hodně štěstí a dal mi míč. Druhou už na mně nechali všichni.
Při nácviku penalt den před zápasem jste jednu ze tří nedal.
To nikoho nebolí. Hlavně to tam musíte máznout při zápase.
Kdy se rozhodujete, kam míč pošlete?
Když si ho stavím na zem. A kdyby se brankář náhodou pohnul do stejného místa, asi bych to jinam nekopl.
Jak často penalty trénujete?
Tak třikrát týdně, vždycky po tréninku.
Kam je kopete nejraději?
Tohle přece nebudu prozrazovat, když nás čeká moc dalších důležitých zápasů.
Nepomyslel jste před penaltami na spoluhráče Siegla, který v zápase s Bordeaux pokutový kop neproměnil?
Blesklo mi toho hlavou hodně. I ty obrovské peníze, co mám na noze. Ale na Sigiho jsem nepomyslel.
A co vás napadlo, když jste ji proměnil?
Že máme tři body a letíme domů. Zkrátka, vymalováno.
Závěr zápasu jste dohrával s tamponem v nose. Co se vám přihodilo?
Dostal jsem do nosu loktem, až se mi zatmělo před očima. Nos krvácel, tak pomohl tampon. Ale bolelo to asi jen pět minut, a když jsem pak šel na penaltu, ani jsem ten tampon nevnímal.
Který váš pokutový kop byl až do středeční noci nejdůležitější?
Ten, který jsem dal před rokem za Slavii při vítězném penaltovém rozstřelu proti Schalke v Poháru UEFA.
Po zápase téměř všichni sparťanští hráči žhavili mobilní telefony. Komu jste volal vy?
Nikomu. Manželce, která je doma v Žilině s nemocným malým Lukáškem, jsem se z našeho pražského bytu ozval až druhý den dopoledne. Byla šťastná, ale i od ní jsem vyslechl kázání, jak nemožně jsme zápas začali.
Je vám jasné, že teď k postupu ze skupiny zbývá jen remizovat se Spartakem Moskva?
Samozřejmě, proto jsem tu druhou penaltu dal. Máme postup ve svých rukou a nemusíme spoléhat na ostatní.
