Zpětně si i vybavuje chvíle, kdy se mu zranění přihodilo. "Bylo to takové nevinné. Rozhodčí snad ani nepísknul faul," zapátral v paměti Veselý. "Prasklo to jako větev."
Michale, máte chviličku?
Zrovna se belhám na béčko.
A jak týden po operaci cítíte?
Teď už je to lepší. Snažím se chodit ven. Chodím se koukat na malýho na tréninky. Byl jsem v pátek povzbudit kluky před sobotním zápasem. Nesmím na to pět týdnů našlapovat, pak se uvidí až na kontrolním rentgenu, jestli půjde nějaký šroub ven. Pět týdnu bude hodně dlouhých, ale naštěstí je hezky a není zima a neklouže mi to.
A kdy vás pustili domů?
Ve středu. A snažím se utíkat, aby mi to utíkalo.
Pamatujete si ten zákrok?
Víceméně si zákrok pamatuju. Teď se mi to vybavuje až zpětně po těch třech bezesných nocích v nemocnici. Bylo to takové nevinné. Rozhodčí snad ani nepísknul faul, i když mám na holeni obtisknuté kolíky od protihráče. Určitě tam nešel s tím, že mě chce zranit. Bohužel takový je fotbal. Prasklo to jako větev. Když jsem se díval na záběry na internetu, to samé se stalo třeba i Eduardovi v Arsenalu. Tehdy jsem si říkal, že není možné, aby obě kosti takhle křuply. A pak se mi to stalo.
Manželka asi musela být hodně vyděšená?
No, byla. Nechala děti mým rodičům a běžela za mnou. Jela se mnou i do nemocnice, kde všechno vyřizovala, protože já už jsem nebyl víceméně schopný ničeho, jak noha přicházela k sobě.
A jak bude vypadat vaše nejbližší léčení?
Jak jsem říkal, pět týdnů na to nesmím šlapat a čeká se na rentgen. Od kolena až po kotník mám šroub o velikosti propisky, co mi ukazoval doktor. Jinak můžu cvičit kotníkem nebo kolenem, protože sádru nemám, což je taky pozitivní. Tento týden jdu na stehy a budu se s Láďou Čeperou domlouvat na rehabilitaci. Už v neděli po operaci za mnou byla rehabilitační sestra. Nenechají mě vydechnout, což je samozřejmě dobře. Průběh je zatím takový. Je to zlomenina, takže úplné zahojení jsou tak čtyři měsíce. Pro mě bude pozitivum, když po rentgenu 16. června mi doktor řekne: Vypadá to dobře, vyndáme šroub a můžeš začít našlapovat. To bude taková první malá výhra, že budu moc začít pajdat.
V sobotu vás spoluhráči asi moc nepotěšili, že prohráli 0:1 v Mostě.
No, nepotěšili. Ráno nás už nepotěšil ani Žižkov, když vyhrál v Třinci. Věděli jsme, že musíme získat tři body, abychom ho udrželi na bod. Bohužel se to nepovedlo a ztráta čtyř bodů? Matematicky to sice ještě hratelné je a nic se nevzdává. Nalejme si ale čistého vína. Čtyřbodový náskok tři kola před koncem, ještě když v posledním kole hraje doma s Hlučínem, kdy to určitě nenechá až na poslední kolo. Takže nám zbývají jen dvě kola. A to by už musel asi být malý fotbalový zázrak. Pokud tam ale malá šance je, tak se to nesmí vzdát.
A vy jste sledoval zápas přes internet?
Ano. Rozhodoval jsem se do poslední chvíle, jestli pojedu ještě s Petrem Tlustým, který je zraněný. Ale pro mě by ta cesta na zadním sedadle byla dlouhá, protože ještě nějaké otřesy cítím. Mrzí mě to, že jsem tam nemohl být, ale stejně bych jim tam asi moc nepomohl. Chystám se za klukama do kabiny v týdnu a samozřejmě v pátek na stadionu rozhodně chybět nebudu.
