Rostlo vám sebevědomí v průběhu zápasu?
Začali jsme nervózně, to bylo cítit. Ale pak jsme si ověřili, že se není čeho bát. Možná byla pak nervózní dokonce Sevilla. Pokud nás před začátkem podcenila, mohla se bít do hlavy. Jen kdybychom dali gól.
Co k tomu scházelo?
Možná i kousek štěstí, ale bohužel. Také nám nepřál rozhodčí.
Jste na něj nazlobený?
Nejen já, ale všichni kluci. Pískal divně, někdy proti nám. Španělé simulovali a on jim to baštil. Třeba já mohl běžet v prvním poločase sám na bránu, ale španělský obránce podklouzl, rozhodčí zapískal faul a navíc mi dal žlutou kartu. To bylo nesmyslné, ale nenaděláte nic.
Krotili jste nervy?
Musíte se kontrolovat, i trenér nás k tomu nabádá.
Zato diváci házeli na rozhodčího kelímky.
Byli na naší straně a my jim chtěli výhru věnovat. Snad jsou spokojeni i s remízou. I ta může být v konečném součtu důležitá. I když zase musím říct: Škoda, že jsme nedali gól.
Kdy k němu bylo nejblíž?
Prvních zhruba dvacet minut jsme se se soupeřem oťukávali, ale pak jsme poznali, že na ně máme. Jen v závěru už jsme neměli moc sil a říkali si: Hlavně v devadesáté minutě nedostat gól.
 Liberecký útočník Zbyněk Pospěch (vpravo) se snaží v utkání Poháru UEFA prosadit proti obraně Sevilly. |
