Představoval jste si po přestupu z Dortmundu, že to půjde tak lehce?
Chtěl jsem bojovat o místo. No a zápasů je spousta, sestava se točí a jsem rád, že jsem plynule zapadl.
Na místě levého záložníka hrajete pravidelně. To místo si vás našlo?
Když hrajeme na dva útočníky, nastupuju vlevo, jindy uprostřed. Sedí mi obě varianty. Navíc se nám začalo dařit: výhra v Hamburku v Lize mistrů, pak v Manchesteru. Nastartovali jsme šňůru, což pomůže každému. Mančaft hraje dobrý fotbal, pěkně se na něj kouká.
Jaký zápas se vám povedl nejvíc?
V Hamburku jsem dal gól, který ten výkon povýšil. I na Manchesteru to byl výborný zápas. V Anglii je fotbal v obrovském tempu, což se mi líbí, vždycky jsem se tomu dokázal přizpůsobit. Arsenal hraje přesně ten rychlý fotbal, který mi sedí.
Je v Anglii něco, co vám nesedí?
Nemůžu najít bydlení. Pořád jsem v bytě od klubu.
Nemůže vám poradit Petr Čech z Chelsea? Bydlí přece u Londýna.
K sobě to máme daleko, jsme v jiných částech. Chtěl bych něco, v čem se budu cítil dobře. Nejsem snob, který musí mít nějaký zámek, ale potřebuju něco, co mě osloví.
Máte na hledání čas?
Moc ne. Hrává se dvakrát do týdne a já se musím soustředit na fotbal, nemůžu se courat po městě. A když mám čas, učím se anglicky.
Takže ani na procházku do centra Londýna jste se ještě nedostal?
Rád bych, jenže není čas někde lítat. Ale mám smlouvu na čtyři roky, snad se do centra ještě podívám.
Fotbalově vám Arsenal vyhovuje?
Jo, hraju fotbal, který mám moc rád. Všichni jsou technicky vyspělí, tým je dobře smíchaný. Zkušení jsou v každé řadě: Gallas vzadu, Gilberto uprostřed, Henry vpředu. Mladí mají vedle koho růst.
Souhlasíte, že jste zápas od zápasu jistější, že si víc dovolíte?
Hm... Já se cítil dobře od začátku, ale je pravda, že jakmile jsme se rozjeli, sebevědomí se zvedlo.
Máte při zápasech volnost?
Mám úkoly jako každý jiný. Musím hodně bránit, ale směrem dopředu trenér nikoho moc nesvazuje. Hleb, Fabregas, já, Ljungberg, vyhovuje nám to. Neřekl bych, že jsme mančaft individualistů, každý se podřizuje mužstvu. A vyhovíme si, balon mezi námi lítá, hrajeme na jeden dva dotyky, což se těžko brání.
Je vaším úkolem víc střílet?
Úkol vyloženě ne. Když to přijde a mám šanci, tak prostě střílím.
Léta byl vaším parťákem Jan Koller, teď Thierry Henry. Vznikne i mezi vámi spolupráce naslepo?
Těžko srovnávat, v Dortmundu se hrálo úplně jinak. Henry umí dát gól ze všech pozic, je to pan Střelec. A my jsme na hřišti od toho, abychom k němu dostali míč. Jakkoli.
Nedávno souboj proti Manchesteru, pak Liga mistrů s Portem a najednou kvalifikace se San Marinem. Jak se dokážete přeorientovat?
Kvalita je na naší straně, ale může to být zrádné. Oni budou všichni čekat na šestnáctce a my budeme bušit. Když dáme brzy góly, ulehčíme si to. Ale nejdůležitější je nic nepodcenit a zůstat obezřetní. Je to další zápas, který musíme vyhrát.
A zlepšit si skóre? Německo naposledy vyhrálo v San Marinu 13:0.
Byla by chyba myslet si, že musíme vyhrát 15:0.
Stačí těch 13:0.
Že jo? (úsměv) Ne, vážně, jde o to, abychom vyhráli, aby se nikdo nezranil a abychom se připravili na Irsko. Teprve příští středu to bude zkouška, nejtěžší zápas kvalifikačního podzimu.
