"Žádné nervy z prvního zápasu nemám. Naopak, moc se těším. Beru to všechno jako odměnu," tvrdí Vavruška, o němž by se dalo prohlásit, že je fotbalový fanatik.
"Trénuju dvacet let a fotbalem žiju od rána do večera. Bez dovolených." Trénovat začal v devatenácti. Předtím nastupoval za mládežnické výběry Modřan a Dukly, ale v sedmnácti letech se vážně zranil.
"Dokonce jsem na rok ochrnul od pasu dolů. Musel jsem se od začátku učit chodit," vzpomíná.
Jako trenér Vavruška vystřídal pět pražských klubů, okusil angažmá v Teplicích a půl roku působil coby šéftrenér mládeže Sparty. Klíčový byl pro něj rok 2007. "Tehdy jsem přišel do Příbrami zachraňovat dorost," přibližuje expert, jenž si pětatřicetitisícové město na břehu Litavky zamiloval. "Fotbalový areál je nádherný a v klubu pracují skvělí lidé. Nikdo si tady na nic nehraje," oceňuje Vavruška.
V Příbrami se zabydlel a postupně propracoval až na post šéftrenéra mládeže. Tím byl do letošního jara, kdy se stal jedním z provizorního kvarteta trenérů, jež dostalo za úkol zachránit Příbram v první lize. Povedlo se.
"Když jsem k týmu přišel, řekl jsem hráčům, že tristní výkony v posledních kolech jim nikdo neodpustí. Ale když budou mít jednu šanci za druhou a celý zápas budou jezdit po zadku, pak jim fanoušci klidně prominou i porážku," vysvětluje Vavruška svou trenérskou filozofii.
Koncem května se stal hlavním koučem. A klub si zatím spokojeně mne ruce, vždyť Příbramští v letní přípravě nastříleli sedmnáct branek.
"To tady nikdo nepamatuje," podotýká Vavruška, jenž nedávno v televizi prohlásil, že pokud mu angažmá u příbramského áčka nevyjde, vrátí se k mládeži a ke spokojenosti mu prý nebude chybět vůbec nic.
