Jak se vám čte, že vliv Teplic ve fotbalovém zákulisí stoupá?
Tohle je trochu přepálené, to jsou kalkulace, které neodpovídají pravdě. Je to dané tím, že reprezentaci dostal na starost Ruda Řepka, který přišel od nás, a že národní tým trénuje náš bývalý kouč Petr Rada. Ale dělat z toho závěr, že teplická klika vládne fotbalu, je mimo realitu.
Dále se spekuluje, že byste se mohl stát předsedou Českomoravského fotbalového svazu.
Do jisté míry mě to těší, na druhé straně řídím velký nadnárodní podnik, který působí v 16 zemích. Mám pod sebou šest tisíc lidí. Neumím si představit, jak řídím tenhle kolos a k tomu fotbal. I když si troufnu říct, že bych fotbal asi řídit uměl.
I v různých žebříčcích mocných lidí ve fotbale stoupáte.
Já jsem se s úžasem dočetl, že jsem na jedenáctém místě (v deníku Sport v pořadí vlivných lidí) a že bez mrknutí oka bych mohl být šéfem fotbalu, kdybych chtěl. Ale já nechci. Říkám ne!
Ale při minulých volbách jste o tom uvažoval, že?
Faktem je, že chvíli ano. Ale ta chvíle byla hodně krátká. Uvědomil jsem si, že při mém současném zatížení, kdy valnou většinu času sedím v letadle nebo na letišti, nejde zodpovědně řídit fotbal.
Také jste to zdůvodňoval tím, že český fotbal, pošpiněný korupčními aférami si nepřeje změnu. Cítíte, že doba pro změnu už nazrává?
Je řada signálů, které svědčí o tom, že fotbal změnu potřebuje. Nejsem ale úplně přesvědčený, že si to opravdu všichni přejí.
Nemohl by být šéfem svazu František Hrdlička, ředitel Teplic, který už sedí ve výkonném výboru?
Nemyslím si, že by o to stál.
Určitě vás ale těší, že z Teplic se do svazu dostává dost lidí. Také váš bývalý sportovní ředitel Jiří Nevrlý, který řídí oddělení reprezentace.
Klasik říká: Když se o někom nemluví, je to špatně, asi už zemřel. Je dobré, že se o nás mluví, ale opakuji: teplická klika, to jsou přehnané kalkulace mimo realitu.
Teď k lize. Bude mít vlastník Teplic problém, když se nesplní cíl postoupit do evropských pohárů?
Ten problém, a musím to říct otevřeně, je vždycky. Naši majitelé nás musí vidět v Evropě, česká liga pro ně moc neznamená. Český trh je poměrně malý, je to trh deseti milionů lidí. Říkají: Jestli jste v české lize pátí, Holanďany, Belgičany, Francouze to zajímá málo. Pokud hrajete v Evropě, volají naši zákazníci na centrálu a říkají, my je viděli hrát s tím nebo s tím. Být v české lize pátý nebo dvanáctý, to je v podstatě jedno. Je tedy jasný cíl, musíme být v Evropě. Pokud ne, není pro nás sezona zajímavá.
Jenže letos se čeká nesmírně vyrovnaná soutěž. Můžete skončit druzí stejně jako osmí. Pochopili by to vaši majitelé?
To se jim vysvětlit nedá, nezajímá je to vůbec. Já pocházím z ekonomické sféry. Můžu mít mnoho hezkých projevů, ale pokud nebudou výsledky, je to k ničemu. Na své pozici sedím ne proto, že by mě měli Belgičani rádi, ale protože mám výsledky. A když je mít nebudu, prostě mě skopou ze schodů.
Ale ve sportu se na rozdíl od byznysu plánuje mnohem hůře.
Sport je o štěstí, ale také se říká, že štěstí přeje připraveným. Hráčům jsem kolikrát povídal, že dokážu vydejchat, když prohrají zápas a budou mít propocená trika a každý bude vážit o dvě kila míň. Ale když to odchodí a dostanou nakládačku, s tím se smířit nemůžu. To už není o štěstí, ale o přístupu.
Je vlastnictví teplického klubu ze strany AGC stabilní?
Tuhle otázku dostávám nepřetržitě od roku 1998. Jsme majitelé, máme podepsané smlouvy, ale pokud naši japonští majitelé zítra řeknou, že tu fotbal nebude, tak tu nebude. Zatím to neřekli.
Jaká bude letošní první liga?
Sezona bude velmi vyrovnaná, poprvé v životě bych si netroufl říct, kdo vyhraje ligu. My do ní jdeme s čelem vztyčeným. Naše mužstvo má své ambice. Nikoho jsme extra nenakupovali, na trhu hráči nejsou. Posílili jsme se ale tím, že valná většina fotbalistů zůstala.
Vypíšete hráčům prémie za titul nebo druhé a třetí místo?
Takhle daleko ještě nejsme. A já navíc na to ani moc nevěřím. Každého trenéra, když na mě v tomhle směru tlačil, jsem se ptal: Dobře, když vypíšeme prémie, budou hráči běhat rychleji, líp se trefí do branky? To je přece iluzorní.
Ale mohli by hrát s větší chutí.
Chuť nás neživí.
Jak jste skousl nedávné vyřazení z letního Poháru Intertoto maďarským Honvédem Budapešť?
Byl jsem tázán, jestli dám nějaké pokuty. To je stejné, to nic neřeší. Říkám otevřeně, pro mě to bylo trpké zklamání. Způsobili jsme si to sami domácí porážkou. Mrzí mě to. Když k nám přijel šéf Honvédu, mimochodem americký právník, říkal, že v Budapešti vypsaly sázkové kanceláře kurzy čtyři ku jedné pro nás. O to je pro mě vyřazení drtivější. Navíc náš tým na Honvéd výkonnostně měl, měl ho smést z povrchu země.
