Těmi třemi lidmi nad rámec fotbalové jedenáctky myslel sudí. Jihlavští po domácí remíze 1:1 s Karvinou do první ligy nepostoupili. A cítili křivdu. Z tendenčního řízení zápasu rozhodčím Nenadálem. Vytočilo je několik verdiktů. Třeba že karvinský obránce Ján Krivák dostal jen žlutou kartu, když fauloval Zoubeleho, jenž by krátce po přestávce šel sám na branku...
Křiklavější byl moment z prvního utkání v Karviné, ve kterém rozhodčí Matějček penaltový faul na jihlavského Šulce posoudil přesně opačně, přestože ho soupeř poslal k zemi skluzem: faul Šulce!
„Jak může pan Matějček pískat jako v Karviné? Smál se nám do očí. Chyby děláme všichni, ale v tomhle cítíte aroganci jiné moci,“ hněval se jihlavský kapitán Lukáš Vaculík. „Rozhodčí si nechají všechno líbit, nemají žádný respekt, protože víte, že jsou to jen prodejný kur...“
Ligové kolo očima redaktora Jana Dočkala 1. kolo nadstavby: Za Costovy sáně vážně není červená? Podruhé 2. kolo nadstavby: Také jste čekali od nadstavby víc? Proč na ni lidi nechodí? 3. a 4. kolo nadstavby: Když se hráčům v lize vyplatí odolat cizině 5. kolo nadstavby: Královna Slavia jako vzor i pro Spartu. A teď Liga mistrů Baráž: Záchranářská fraška na konec. Fotbal zůstává žumpou |
V zápasech o ligový život chybí video, ale to je vlastně fuk, protože jak víme, také u něj sedí rozhodčí, který dokáže ledasco přehlédnout. Vítejte v Česku. V prostředí, ve kterém fotbalu vládnou pořád staré struktury a praktiky. Komise rozhodčích pod Jozefem Chovancem ztratila veškerý zbylý kredit. Kontroverzní místopředseda svazu Roman Berbr vliv ale neztrácí.
„Budu chtít vyvolat diskusi napříč kluby, napříč fanouškovským prostředím, aby se to zase rozhýbalo. Protože takovým způsobem vedena komise rozhodčích panem Chovancem, který je v podstatě jenom loutka a rozhodnutí činící panem Wilczekem, který je zase možná loutka někoho jiného, je pro mě v našem fotbale něco nepřijatelného,“ hromuje jihlavský ředitel Jan Staněk.
Samozřejmě teď to bude vypadat, že jsme nepostoupili, tak brečíme. Ale já věřím, že každý kdo ty zápasy viděl, tak bude vědět, že to není jenom brečení. Ale že šance, aby se nám to podařilo, byla těmito lidmi hodně snížená.“
Ano, kdyby střela Zoubeleho v odvetě neskončila na břevnu, dost možná by Jihlava postoupila a nikdo by sudí neřešil. Jenže tohle zapadnout nesmí.
„Karviná dala regulérní branku a já jí gratuluju. Oni za to nemůžou. Sami jejich hráči nám říkali: Co my s tím máme dělat? Nás řezali poslední tři kola, tak teď musíme řezat my vás. A co my? My máme zase řezat někoho ve druhé lize? Trenér Csaplár říká, že je to bludný kruh českého fotbalu, já tvrdím, že je to bludný kruh rozhodcovského fotbalu,“ pokračoval Vaculík.
Staněk souhlasí: „Nám bylo jasně řečeno, že Karviná byla několikrát poškozená ve skupině o udržení a že ji to rozhodčí vrátí v baráži. A co si mám pak myslet, když se ty zvěsti, které ve fotbalovém prostředí běží, potvrzují stoprocentně. Pak si musím myslet, že je to systémově řízené. A je smutné, že to nikomu nevadí.“
Skandální Ardeleanu: otočit faul není problém
Přitom skupina o záchranu i baráž přinesly napětí, emoce, zápletku. Rozhodně ligu oživily, nebýt skandální tečky.
A bohužel nikoli jen v Jihlavě.
Také Brnu se vysmál rozhodčí Ardeleanu, který zkušeně hlídal remízový závěr v Příbrami. Nastavil směšně málo a v závěru sebral Brnu možnost posledního nákopu do vápna, když faul příbramského Fantiše neuvěřitelně otočil, až se sám Fantiš divil. Zkrátka fraška, ze které je stydno všem, co nemají hroší kůži. Lhostejno, že nešlo o penalty, či červené karty. Tyhle „bezbolestné vrtačky“ bolí nejvíc, soupeře frustrují.
„Že se nestydí ti rozhodčí, že se nestydí ti lidi, co je řídí. A kteří jsou buď nekompetentní, protože mají takhle špatné rozhodčí, nebo rozhodčím dávají příkazy, aby takovým způsobem zápasy rozhodovali. A obojí je stejně strašné. Je to zhouba našeho fotbalu. Je mi líto klubů, že si to nechají líbit jenom proto, aby je náhodou za týden někdo nepoškodil. Je mi z toho fakt špatně,“ hněvá se Staněk.
„Nikdy nepřeji nikomu nic špatného, nejsem ten typ, ale přál bych některým lidem, aby potkali sami sebe, aby si rozhodčí vyměnili roli, běhali 90 minut a hráči je posuzovali. Když se nepostoupí z první místa, bude to každý rok stejný,“ tuší Kučera, jenž hrál pět let německou bundesligu.
„Tohle je nerespektování slušných mravů. Přijdete do šatny, vidíte, že kluci mají slzy v očích, že do toho dali všechno, rozhoduje se o jejich budoucnosti, budoucnosti klubu a v rozhodujících okamžicích si s námi každý pohraje, jak chce.“
Co dál? Sklopit uši a říct si: Příště to bude lepší? Když se fotbal nechce uzdravit sám, pomůže odliv sponzorů? Diváků? Jenže fotbal je tak krásná hra, že i mnozí láteřící mravokárci si zase koupí lístek a budou doufat, že rozhodcovská smetánka si neudělá legraci právě z jejich klubu.
„Ideálně kdyby celá komise rozhodčích rezignovala. A šli tam důvěryhodní lidé, kteří budou schopní zajistit nezávislost rozhodčích. Asi je to nadlidský úkol, asi neřešitelný. Ale podle mě je to potřeba,“ říká Staněk.
Fotbalová sezona skončila. Bohužel razítkem, že to sice není taková divočina jako v devadesátkách, ale že silnější psi nechcípli. „Tak se o ligu porveme příští rok. S chutí do toho a uvidíme, jak to dopadne,“ uzavírá zklamaný Kučera ironicky.
Pěkné ponedělí i prázdniny. A za měsíc a půl s chutí zase do toho...
