Bylo to jen štěstí? Nebo nacvičený tah?
Náhoda. Asistent Petr Čuhel mi před střídáním polil levačku vodou a povídal: Jsi tu dva měsíce, tak se konečně tref. A ono to dopadlo.
To musela být večer oslava.
Vůbec ne, ale šťastný jsem byl. Kluci mě hned ráno hecovali: Á, pan Ordoš, náš hrdina. Tleskali mi.
Vydělal jste jim na prémiích, že?
O to nejde, hlavně jsem trefil zasloužené vítězství, všichni si ho odmakali.
Pamatujete si vůbec, jak ten gól padl?
Nemohl jsem si to vybavit, až v televizi jsem se podíval. Balon padal do šestnáctky, propadl skrz houf hráčů a já nastavil vnější nárt, pravou šajtli. Ke všemu míč proklouzl obránci mezi nohama. Fakt štěstí.
Váš nejdůležitější gól v kariéře?
To nevím, ale hodně důležitý byl. Udrželi jsme se nahoře, na dostřel.
Tabulka vypadá pro Boleslav pohádkově. Jste tři body od druhého místa.
Tabulka je lákavá, ale příští měsíc bude krušný. Ve zbylých osmi kolech hrajeme jen třikrát doma.
Myslíte na poháry? Nebo rovnou na předkolo Ligy mistrů?
O tom sní přece každý kluk, ale já myslím, že zůstáváme na zemi. I Pohár UEFA by pro nás byl skvělý.
Sice jste dal v neděli zlatý gól, ale v pondělí jste jako náhradník neunikl těžkému tréninku. Nevadí to?
No, na konci jsem sotva pletl nohama, byl jsem vzteklý, ale trenér Uhrin prostě nesleví. I když si zanadávám, vím, že to potřebuju.
Třeba příště nastoupíte od úvodu.
To si nemyslím. Pecka s Kuličem hrají v útoku výborně, spolu míchají každého. Změny asi nebudou.
Jak snášíte pozici náhradníka?
Jsem zvyklý. Ve Slovácku, když tam hráli Zbyněk Pospěch s Nezmarem, byla základní sestava neprůstřelná. Navíc mi vždycky trvá, než se v novém prostředí prosadím.
V Mladé Boleslavi hrajete od zimy. Jste spokojený?
Pořád se sžívám s ostatními. Bolka hraje jinak než Slovácko. Ale atmosféra je výborná. Když se vyhrává, každý se cítí bezvadně. I náhradník.
