"Příští kolo porazíme Hradec, přestane nás strašit záchrana a přes vítězství v národním poháru vkročíme do Poháru UEFA," směle plánuje obránce Radim Kučera.
Přitom ještě před dvěma týdny, v závěru ligové přestávky, byl tým plný napětí. Hráči se nedočkavě ptali sami sebe: Jak dopadne rozjezd? Nesměle se hecovali v kabině - nesmíme propadnout, jsme čtrnáctí, jenom bod od sestupu.
Nyní jsou Olomoučtí jedenáctí a od čtvrtých Bohemians je dělí pouhé tři body. "Nejradši bych přikázal, ať si našeho zlepšení nikdo nevšímá. Dva zápasy byly super, ale počkejte ještě další dva týdny," říká kouč Žemlík.
Bojí se, aby hráče nepřepadlo uspokojení. To je totiž první krok zpátky. Klub, zvyklý hrát v evropských pohárech, prožil trapný podzim. Naříkal, že zapomněl střílet góly a vítězit. První výhru vydřel až v osmém kole. Od Olomouce se odvrátili fanoušci.
"Teď se všechno obrátilo. Vítězíme, lidi fandí, je to paráda," blaží útočníka Stanislava Vlčka. Kdy nastal tak zásadní obrat? Nejspíš už před desátým kolem, kdy klidného trenéra Matušku nahradil hecíř Žemlík. Ten v zimě vsadil na silový trénink, který se vyplácí. Hráči nepamatují tak tvrdou přípravu plnou běhání v půlmetrových závějích a celodenních výšlapů na běžkách.
"Ty útrapy nebyly marné a kluci to poznávají. Nemusejí se při zápase šetřit, protože vědí, že vydrží makat až do konce. Bývají u míče včas, a tak si dovolí kličku.
Z toho plyne, že si začali víc věřit.
Už se nebojí vymyslet něco navíc, podvědomí už je nebrzdí," hodnotí Žemlík.
Skvěle se rozehráli oba hraví útočníci Heinz s Vlčkem. Za dva zápasy nastříleli pět gólů, na další tři přihráli. Do tempa se vrátil mladý záložník König, který třináct měsíců marodil se zraněným kolenem. Šéfové klubu už ho chtěli prodat, ale trenér je požádal, ať pár měsíců počkají. Vyplatilo se to. Velkým ziskem byl také jeden přestup. Ze Žižkova přišel záložník Zbožínek, dlouho podceňovaný hráč s ohromnou fyzičkou.
První jarní vítězství 3:1 na Bohemians fotbalisty uvolnilo, druhé doma 4:1 s Ostravou nabudilo. A jak bude Olomouc pokračovat?