Když jeho spoluhráči kombinovali a on čekal na přízemní přihrávku, měl na sobě de Boera. Ten ho záhy při přebírání míče fauloval, o chvíli později, když na něj směřoval oblouček, už u něj stál Stam a nenechal ho míč převzít.
"Spíš by se dalo říct, že já měl hlídat de Boera," vysvětloval Koller po zápase. "Měl jsem atakovat, když měli Holanďani míč. Trenér mě upozorňoval, že právě on má nebezpečné kolmé pasy na Kluiverta, tak jsem mu to neměl dovolit."
Když ale souboje s nizozemskými zadáka srovnává, řekne jednoznačně: "V soubojích je mnohem nepříjemnější rozhodně Stam."
Že si Koller v bitvě roku věří, to dokázal po čtvrthodině hry. Vzal míč a postavil si ho na značku pokutového kopu. Po penaltovém faulu Davidse na Poborského nic nevymýšlel a napálil míč dělovkou pod břevno témeř doprostřed nizozemské branky.
"Na penaltu byli určeni ještě Karel Poborský a Zdeněk Grygera. Domlouval jsem se s Karlem a ten řekl, ať na ni jdu," přiblížil Koller. "Věděl jsem, že to určitě nekopnu po brankářově levé ruce, takže z mého pohledu spíš doleva. A bylo mi jasné, že když přitvrdím, tak nebude mít šanci. A to se povedlo."
Jak mohl, snažil se pomáhat spoluhráčům v poli. To se nelíbilo trenéru Brücknerovi, který v 16. minutě v přerušené hře zuřivými gesty dával Kollerovi najevo, kde je jeho místo. Na hrotu, mezi de Boerem a Stamem.
"Trenér mě hnal dopředu opravdu nekompromisně, to je fakt," glosoval později útočník.
Před přestávkou ještě jednou přehrál ve vzduchu Stama a usměrnil míč na spoluhráče, zakrátko si pomohl faulem při střetu s de Boerem.
Parádní kousek předvedl tři minuty před poločasem, to už jeho mužstvo vedlo 2:0. Přestože byl obklopen třemi protihráči, s přihrávkou si poradil a přesným míčem vybídl k nebezpečné akci Rosického. Následný potlesk si Koller zasloužil.
Náramnou fintu zopakoval po hodině, kdy už měl v útoku spolubojovníka, střídajícího Baroše. Vydoloval míč ze změti oranžových dresů a málem se mu povedlo poslat čerstvého Baroše do šance. Opět zasloužený potlesk.
Když ho za chvíli nemilosrdně skosil Stam, jen se otřepal a bojoval dál.
"Neřekl bych, že jsem dostal nakopáno víc než obvykle, šlo to. Párkrát jsem to přes nohy chytil, ale s tím se útočník vypořádat musí."
Dvanáct minut před koncem jako by mu už docházely síly, slibnou akci ukončil špatnou přihrávkou. Omluvně rozhodil rukama a - nejbližší spoluhráči mu zatleskali.
Blíží se konec a Koller neúnavně pendluje mezi nizozemskými zadáky. Nabízí se, přebírá přihrávku a Van Bommel ho faulem posílá k zemi. Zase je hned na nohou a hledá si místo na hrotu.
Deset minut před koncem jemným přiťuknutím posílá dopředu střídajícího Vachouška, poté faulem převálcuje dotírajícího Stama. Přesto je na každém jeho pohybu znát, že síly ubývají. Ale obětavě vrací do vlastní šestnáctky, aby jistil přímý kop Van Hoojdonka.
"Poslední čtvrthodina už byla jen o vůli," přiznal útočník. "Tak jsem se snažil pomoct spíš vzadu a na hrot jsem se už moc nepouštěl. Hlavně jsme nesměli dostat gól, protože to by byla katastrofa."
A znovu je na hrotu, dostává ideální přihrávku od Baroše, ale na účinnou střelu už nemá. Vlažný pokus končí daleko vedle.
Už v nastaveném čase však z posledních sil znovu zapne a uhání k Čechově brance. Nizozemci před necelou půlhodinou snížili na 2:1, teď zahrávají roh a do domácí šestnáctky se vypravil i brankář Van der Sar. Koller je připraven zasáhnout.
Ani nemusel. A v příštích vteřinách se spolu s ostaními rozjásá po sólu Baroše, který si pohrál s vracejícím se Van der Sarem i s Van Bommelem a dal na konečných 3:1.
Koller mohl být spokojen. Odvedl obrovský kus práce a dal Nizozemcům gól. Ve svém čtvrtém zápase proti tomuto soupeři skóroval potřetí. Jeho bilance s Nizozemskem je obdivuhodná.
"Copak moje bilance. Nejdůležitější je, že máme cestu na mistrovství Evropy v kapse," uzavřel.
 Spoluhráči gratulují Janu Kollerovi k proměněné penaltě. |
