Hrál famózně a s obrovským zaujetím. Roztleskal stadion, když rybičkou skočil po míči, který kvůli špatné přihrávce mířil do autu. Přitom o nic nešlo, mužstvo vedlo 3:0. „Snažil jsem se jako vždycky,“ rázně odbyl jakoukoliv pochvalu.
Především však dvěma gólovými přihrávkami ideálně naservíroval míč Kollerovi. Ten vždycky jen doklepl do prázdné branky. „Já vždycky spíš góly připravoval, než abych je dával. A s Dinem je to hladká spolupráce, nenechá se odstrčit a dosáhne na každý míč,“ tváří se Poborský, jako by na ničem neměl svůj podíl.
Dlouho nehrál v reprezentaci s takovou lehkostí jako v sobotu. Někdo kalkuloval, že trenéra Brücknera nemine před šampionátem bolestivý řez – vyřazení Poborského ze základní jedenáctky. „Karla připravím,“ uklidňoval Brückner všechny při návratu ze soustředění v rakouském Seefeldu.
Zprvu na jeho slova nedocházelo. Poborský proti Saúdské Arábii i Kostarice připomínal leklou rybu z jihočeských rybníků. Neprosazoval se, kazil přihrávky. Nespokojení diváci na něj v Jablonci dokonce pískali. V bodování MF DNES dostal nejnižší známky ze všech.
Začalo se diskutovat o příčinách. Že se na něm podepsalo zranění, kvůli němuž musel na konci jara několik týdnů odpočívat. Že zestárl. Ve čtyřiatřiceti je veteránem týmu a zdravotní potíže v tomhle věku na hráče víc dolehnou. Že výkonnostně spadl působením ve druholigových Českých Budějovicích. Tam odešel loni na podzim po vyhazovu ze Sparty.
Všechny obavy ovšem v sobotu rozptýlil. Znovu předváděl brilantní techniku, dravé průniky z křídla, smrtonosné centry a jedovatě i vystřelil.
„Jestli někdo o mně pochyboval, můžu mu odpovědět, že já se cítím v pohodě,“ tvrdí Poborský. „Už jsem se oklepal z únavy, která přišla v Seefeldu po tvrdém trénování.“
Příští pondělí proti Spojeným státům tedy o Poborském nemusí nikdo pochybovat.