"Je těžké se do toho dostat, ale to jsem věděl už předem. Člověk si zase musí získat nějakou pozici," nezoufá 29letý hráč.
Ač východočeský rodák z Bílé Třemešné, nejzásadnější stopu ve své domovině zanechal na severu Čech. Už v 17 letech se dostal do dorostu Teplic, pak jako hráč žlutomodrých putoval po hostováních: v Chomutově, Ústí i Mostě.
"Ústí, to byl takový rodinný klub. Sešel jsem se tam s plno hráči z dorostu. Rád vzpomínám i na Most. Bylo to pro mě poprvé, co jsem nakoukl do ligy, i když jen krátce," připomíná 7 startů v elitní soutěži po boku legendárních sparťanů Novotného a Siegla.
Pak ještě rok hostoval v Ústí, už podruhé, načež českému fotbalu v létě 2007 zamával. "Odchod na Slovensko byl jednoznačně krok dopředu," nepochybuje hráč, jehož poznávacím znamením byla čelenka a dlouhé vlasy. Už je shodil. Během tří sezon odkopal v Corgoň lize 78 zápasů za Spartak Trnava. "Považuji to za největší zážitek kariéry. Vím, že co jsem tam zažil, už nezažiju," míní malý záložník.
A vykresluje, co ho nadchlo: "Fotbalové prostředí i můj osobní úspěch. Lidi jsou tam neskuteční fanatici do fotbalu. V první sezoně přišlo i 15 tisíc diváků, pak se to pohybovalo kolem osmi tisíc. Když se nedaří, dostanete to taky patřičně pocítit. Ale člověk tam musí sám být, aby pochopil, o čem mluvím. Nejde to dobře popsat."
Pyšný je na své starty v evropských pohárech, byť v předkolech. A také na to, že si fanoušky získal. "Díky poctivé práci. Vím, jak mě vnímali, o to víc se mi dařilo. Co tam bylo, byla jedním slovem fantazie," uhranulo Hrušku.
Mluví o tom krásně navzdory ošklivému konci. První dvě sezony nastupoval pravidelně. "Pak mi už pomalu končila smlouva a někdy jsem hrál, někdy ne. Na jaře už skoro vůbec," lituje. "S vedením byly nějaké problémy, přitom já si dokázal představit, že tam zůstanu i déle. Škoda jak to dopadlo."
Teď zkouší podobně prorazit v Česku, kde je podle svých slov vlastně neznámý. Zato na Slovensku si určitý kredit získal. "V Plzni je to pro mě nové. Je tady kvalitní kádr, momentálně se daří, není třeba dělat změny," chápe, že se vítězná sestava moc nemění.
"Buď to vyjde, nebo ne. Všechno má dvě strany mince. Jdu do toho naplno, jako jsem šel kdekoli," bojuje a není uražený: "Jsem v Plzní rád, vím, v jakém jsem mužstvu, jak šlape."
