Trenér sáhl k překvapení - na teplický trávník poslal útočnou dvojici Vladimír Malár, Petr Šíma. Tedy hráče, kteří v posledních zápasech nastupovali jako záložníci. A Plzeň vyhrála 2:1.
"Chtěl jsem Teplické trochu překvapit. Mohlo to vypadat, že hrajeme bez útočníků, ale opak byl pravdou," vysvětluje Stanislav Levý. "Malár k nám přišel jako útočník, dovede dobře ztrpčovat život bekům soupeře, je hodně běhavý. A navíc v přípravě ukazoval značné zlepšení formy."
O tom, že se Malár vysune ze zálohy na hrot útoku, hovořil kouč už dva dny před zápasem. Místo druhého hrotu zůstávalo dlouho neobsazené. Trenér dokonce chvíli uvažoval, že nastoupí v Teplicích jen s jediným útočníkem.
"Jeden útočník ale není můj styl. Chci hrát vždycky se dvěma. Hrát na jednoho, to by musela být opravdu zvláštní situace," říká Levý.
A tak došlo na variantu, jakou Plzeň hrála už na podzim v Ostravě Petr Šíma, většinou levý bek nebo záložník, se vysunul na post levého útočného hrotu. Na levé straně Viktorie se tak za sebou sešli tři leváci.
"Trenér mně až den před zápasem řekl, že se mnou má nějaké plány. A jestli vím jaké," vzpomíná Petr Šíma.
"Vůbec jsem netušil. Pak jsem se dozvěděl, že bude experimentovat a že půjdu jako v Ostravě do útoku. Hlavně jsem byl rád, že půjdu na hřiště od první minuty, nebudu sedět na lavičce. To pro mě bylo důležité. Kde bude hrát, byla věc druhá."
Kouč ovšem řešil i složení středové osy. Nakonec na trávník poslal dva defenzivní záložníky. Vedle Václava Procházky nastoupil Petr Trapp.
"Petr hrál více vpředu. Ovšem místa si měnili, kupředu si totiž nabíhal i Procházka," vysvětluje plzeňský trenér.
Trenér měl se změnami v sestavě šťastnou ruku. Plzeň sice prohrávala po poločase 0:1. Pak vývoj otočila.
"V kabině jsme si o přestávce řekli, že na ně máme, že nehrají nic zvláštního, ale jen nakopávají vysoké míče před naši branku. A vyšlo nám to," doplnil Petr Šíma.