Poslední krok jako maturita. Je to výzva, říká kapitán Horváth

Jako by se vrátil v čase. Chystá se na předposlední kolo a v duchu přemýšlí, jak by bylo krásné, kdyby mohl v neděli večer políbit mistrovský pohár pro vítěze fotbalové ligy. Jako v květnu 2011. "Těch myšlenek se nikdo z nás nezbaví. Titul je strašně blízko," říká plzeňský kapitán Pavel Horváth.

KAPITÁN V ÚPRKU. Plzeňský záložník Pavel Horváth během zápasu s Českými Budějovicemi. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Je těžké udělat poslední krok?
Přirovnal bych to k maturitě, kterou sice nemám, ale dokážu si ji představit. Čtyři roky chodíte do školy, studujete, postupujete a při poslední zkoušce musíte ukázat, že si zasloužíte školu dotáhnout do konce. Je to zásadní moment a výzva. Fotbal se liší jen v tom, že v akci není jedinec, ale celý tým.

Umíte se vůbec oprostit od toho, že v neděli můžete být mistři?
Můžeme, ale nemusíme. U nás v kabině neuslyšíte o titulu ani slovo, protože by to byl absolutní nesmysl. Zároveň všichni cítíme, jak je blízko - a reakce z okolí to umocňují. Píše mi spousta známých, jestli bych nedokázal sehnat lístky, ale zájem je tak velký, že bychom museli nafouknout stadion.

Jasně, všichni chtějí být u toho.
Ano, předpokládají, že se to povede, ale my takhle uvažovat nesmíme. Přijede Liberec, strašně těžký soupeř s fantastickou sérií, a bude pořádná šichta ho porazit.

O co se ještě hraje ve fotbalové lize

Boj o titul.
Počty jsou dětsky snadné. První Plzni stačí porazit Liberec a bude mistrem. Pokud Plzeň nezvítězí a Sparta v Teplicích ano, sníží pětibodovou ztrátu a rozhodne se až za týden.

Boj o třetí místo.
K bronzu, který zaručuje evropské poháry, má Liberec ještě blíž než Plzeň k titulu. Olomouc ztrácí 6 bodů a má už jen teoretickou šanci.

Boj o záchranu.
Může být jasno o obou sestupujících. Poslední Budějovice musí porazit Jihlavu a modlit se. Co udrží ve hře předposlední Hradec? Při utkání na Slavii musí uhrát alespoň tolik bodů, kolik získá Příbram s Brnem. A úplně zachráněné nejsou ani Teplice.

Pokud Sparta nevyhraje v Teplicích, můžete i prohrát.
To ví každý, ale my chceme vyhrát, protože fotbal umí být vrtkavý. Máme dva mečboly a už kvůli fanouškům chceme proměnit ten první. Oni by si zasloužili slavit doma. Naše motivace je obrovská.

I loni jste s Libercem hráli o titul.
Ale okolnosti byly úplně jiné. První Liberec mohl v posledním kole všechno ztratit, zatímco my jen získat. Teď o všechno přijít nemůžeme, protože máme do konce ještě dva zápasy.

Vzpomenete si ještě na 29. kolo v roce 2011? Tehdy jste v autě cestou na domácí zápas s Ostravou přemýšlel, co byste rád řekl lidem na náměstí, až budete slavit titul. Budete znovu přemýšlet?
To jsou příliš intimní věci, o kterých by se nemělo mluvit nahlas. Nechci být tím, který by něco zakřikl. Fakt to ještě není hotové.

Ale...
Žádné ale! Až to hotové bude, můžeme si o tom popovídat. Třeba se to může stát až po posledním zápase v Hradci, možná vůbec. Bůh ví.

Vy připouštíte, že byste titul nezískali?
Ne, ale mám v sobě dost pokory na to, abych si myslel, že už máme titul v kapse.

Pokud byste ho získali, byl by pro vás důležitější než ten první?
Asi ano. Neřekl bych, že tehdy to byla náhoda, ale překvapení určitě. Teď by šlo o potvrzení, že zůstáváme top. Upřímně, i druhé místo by byl úspěch. Tři roky v kuse hrajeme o titul, to je přece bomba.

Mimochodem, kdyby v neděli Plzeň kopala penaltu, troufl byste si? Ve středu jste jednu zkazil.
Jestli se nepletu, tak Michal Bílek, dnešní trenér nároďáku, nedal za Žižkov tři penalty za sebou. Teprve pak řekl, že příště už nejde. Mám dva pokusy k dobru...