„Kdyby soupeř nevyrovnal na dva dva, hodnotilo by se mi to ještě líp,“ řekl Kovařík.
Co vás to napadlo vypálit pravačkou?
Musím přiznat, že tuhle nohu skoro netrénuju, ale situace mi nahrála. David Limberský mi to rozběhl po levé straně, já si na hraně šestnáctky zasekl míč pod nohou a najednou jsem měl hrozně moc času.
Ale stejně...
No vidíte, i nepravák jako já si občas dokáže pohlídat krok a trefit se na zadní tyč.
Byla to krásná technická střela. Ani spoluhráči nevěřili, že se povedla zrovna vám.
Možná podruhé v životě. Já se i v tréninku snažím pilovat hlavně levačku. Béčkovou nohu jen výjimečně a v zápasech to podle toho vypadá. Tohle byla opravdu jen výjimka.
Trenéři vás přitom nutí, abyste zkoušel centrovat pravou nohou, protože vás soupeři v české lize znají.
Je to jedna z variant. Dost se mi stává, že nemám na centr levačkou prostor, tak bych se měl pokoušet o takový rohlíček pravačkou. Musím se do toho nutit víc.
Mimochodem, co vám napověděl zápas proti Legii? Trefili jste dvě břevna, dali dva góly a na konci zbytečně přišli o vítězství.
S Legií jsme hráli loni, prohráli jsme a už tehdy to bylo dost vyhecované.
Soupeř si určitě z loňska pamatoval, že si Slovák Duda v souboji s Limberským zlomil nohu.
Možná jo. I teď bylo na hřišti dost ostrých zákroků, ale žádný mi nepřišel mimo rámec fair-play.
Připravovali jste na Legii nějak zvlášť?
Trenéři přizpůsobili dopolední trénink tomu, že se večer hraje. Nebyl tak obtížný. Chtěli jsme podat dobrý výkon, sezona se blíží. Bohužel nám plány trochu hatil terén. Hřiště je tvrdé a uprostřed balon hodně drncá, proto jsme nekombinovali zdaleka tolik, jak jsme chtěli.
První přípravné vítězství plánujete na kdy?
Těžko říct. Už loni jsme v přípravě vyhráli jen jednou a nakonec z toho byl titul. Vůbec bych se nezlobil, kdybychom to zopakovali.
