„Šance je vždycky, ale není to na mně. Já musím makat na tréninku, podávat dobré výkony,“ říkal záložník Pavel Šulc po přípravném zápasu se Sokolovem, v němž se zapsal mezi střelce. Dva góly dal i útočník Tomáš Kepl.
Teď jsou tedy zase o krok dál a pobyt v áčku Viktorie si Šulc pochvaluje. „Všechno je zatím dobré, parta skvělá. Máte kolem sebe nejlepší hráče v lize, to se hraje lépe,“ pokračoval ve svém prvním větším rozhovoru s novináři.
Přesto má mezi fotbalisty plzeňské Viktorie jednoho, se kterým si rozumí víc. Stejně mladého spoluhráče z dorosteneckého týmu. „Nejvíc si rozumím s Tomášem Keplem. Hraju s ním od žáčků, to je můj kůň,“ připomněl Šulc společné začátky v Toužimi.
V Plzni společně s Keplem zatím proplouvali mládežnickými týmy, teď mají šanci prodrat se až do prvoligového áčka. A urostlý útočník prokázal, že sebevědomí jim rozhodně nechybí. Když v září zařídil svým gólem z penalty remízu 1:1 s CSKA Moska v juniorské Lize mistrů.
„Možná to bude znít sobecky, ale chtěl bych být ještě lepší,“ reagoval tehdy v Přešticích na otázku novinářů, jestli by chtěl jít ve šlépějích plzeňského kanonýra Michaela Krmenčíka.
Snad se mu to jednou splní. Zatím na sebe upozornil třemi góly v juniorské Lize mistrů, jeho parťák z prvoligové kabiny už se prosadil i v nejprestižnější klubové soutěži světa. Shodou okolností to bylo také proti CSKA Moskva.
Že by v tom byla nějaká symbolika?