„Viktoria Plzeň už neznamená jen hřiště, na kterém jsou bílé lajny a dvě branky. Je to klub, který má kredit a zvuk. Potkávám ve městě nemálo cizinců, kteří si nejdřív fotí katedrálu svatého Bartoloměje na náměstí, a než skončí u piva, odskočí si vyfotit stadion. Na památku. Viktorka se stala atrakcí. Její pohádka ještě nekončí,“ říká legendární záložník Pavel Horváth.
S Plzní zažil většinu zlaté éry, tak kdo jiný by měl právo komentovat středeční senzaci, kterak outsider přemohl AS Řím a vybojoval třetí místo ve skupině Ligy mistrů.
Prognózy byly proti. Okolnosti ještě víc. Když plzeňští hráči o přestávce za bezbrankového stavu mířili do kabiny, na obrazovce běžel drsný vzkaz z Madridu, kde slovutný Real prohrával 0:2 s CSKA Moskva. To znamenalo jediné: Musíme porazit AS Řím!
Jak se to mohlo podařit?
Čím to, že má Plzeň pořád drajv?
Hledali jsme pět „pohádkových“ důvodů.
1. Kouzelný trenér
To on zařídil všech pět podzimních postupů. Byť si mezitím Pavel Vrba odskočil k reprezentaci a do Ruska - a nezaujatým příznivcům se zprotivil zbytečnou podrážděností - Plzeň ho nepřestává obdivovat. Pomalu by měla hledat místo, kde mu postaví sochu.
„My nejsme žádný retrotým,“ nechal se slyšet ve středu. Nejdřív si vychutnal vítěznou slast před fanoušky, kteří ho vyhecovali k oslavnému kotrmelci, pak mohl promluvit: „Uhráli jsme sedm bodů, což je v Lize mistrů mimořádné.“
Takový počin se Plzni ještě nepovedl. Souvisí s tím také extrémně štědré bonusy: zhruba 400 milionů korun za účast, 140 milionů za dvě výhry, 23 milionů za remízu, 200 milionů jako odměna za postavení v klubovém koeficientu a ještě 13 milionů za první jarní kolo Evropské ligy. To už se blížíme k cifře 800 milionů!
„Čím to, že nám závěr podzimu tak vychází? Blíží Vánoce a hráči asi potřebují peníze na dárky,“ vtipkoval Vrba.
V pondělí se Plzeň dozví soupeře pro jaro, a jak ukázal parádní druhý poločas s AS Řím (2:1), nemusí to být konečná. „Když to trochu přeženu, tak s Pavlem Vrbou není nic nemožné. Je to kouzelný dědeček,“ usmívá se Horváth.
2. Zkušenosti si nekoupíš
Pětkrát mistr ligy, třikrát v Champions League, osa týmu se nemění. Můžete namítnout, že Plzeň stárne a občas ji trápí „důchodcovské“ neduhy, ale ve skutečně velkých zápasech je stále špička. Hubník, Limberský, Petržela, dva zkušení brankáři, Hejda, Řezník...
„Starý tým se pozná podle toho, že odumírá. To není případ Viktorky. AC Milán hrál taky nejlepší fotbal, když měl průměr 33 let,“ říká Horváth.
3. Všichni mají jasnou roli
Tady nechme promluvit rovnou bývalého kapitána, který má k Plzni nadále blízko, byť už kariéru uzavřel. „Jestli má Viktorka nějakou neviditelnou zbraň, pak je to jasné vymezení kompetencí. Od majitele a generálního ředitele přes trenéry a hráče až po recepční a šoféra autobusu. Každý ví, kde má svůj revír a jakou má za něj zodpovědnost. Ve srovnání s kluby, se kterými se potkává v Lize mistrů, je Plzeň vlastně rodina. A lidé, kteří pro svou rodinu pracují, si toho váží.“
Z plzeňské rodiny někdy prosáknou nesrovnalosti nebo slovní přestřelky, ovšem v důležitých chvílích drží pohromadě. Jako ve středu, kdy potřebovala porazit daleko silnější římské individuality.
4. Je čas na překvapení
Ortodoxní levák Jan Kovařík se díky středečnímu koncertu (gól +asistence) dostal do sestavy kola v Lize mistrů. Přitom stejný Kovařík odehrál za úvodních osm ligových kol pouhých 31 minut. Neměl prostor, musel čekat.
Takových hráčů se najde víc. Mile překvapil záložník Čermák, tradiční brankářskou jedničku Kozáčika zastoupil Hruška, místo operovaného kanonýra Krmenčíka obstál tank Chorý.
„Trenér Vrba má pořád kam sáhnout,“ tvrdí Horváth.
Pavel Horváth
Zároveň je nutné zmínit dvě jistoty, jež se neměnily: stoper Hubník a střední záložník Hrošovský, který by si zasloužil životní přestup.
5. Prostě zážitek
Představte si, že v říjnu schytáte v Římě pět gólů a po zápase vyprávíte: „Očima jsme posouvali hodiny, ať už to trápení skončí.“
A v prosinci musíte tentýž Řím porazit. Předtím musíte vyhrát v Moskvě, která si dvakrát smlsla na Realu. Na to potřebujete mít kuráž. Jenže v pohádkách to tak bývá, že i malí, pokud zvolí správný přístup, mohou porazit velké.
Jak vypráví Pavel Horváth: „Přesně pro takové večery dřete. Obětujete se, abyste měli šanci porazit AS Řím. To už vám nikdo nevezme.“
A Plzeň to zase dokázala.
