„Měl jsem toho plný kecky, jak se říká. Byl jsem hodně unavenej,“ říká Jan Lecjaks. „Ale nálada je dobrá, vyhráli jsme.“
Byl to Lecjaksův druhý prvoligový start v životě, ale ten „opravdový“ první. V předchozím ligovém kole na domácím hřišti ve Štruncových sadech proti Mladé Boleslavi totiž nastoupil jen v samém závěru, na trávníku byl jen pouhou minutu.
Teď se kouč Plzně Stanislav Levý rozhodl pro nasazení sedmnáctiletého mladíka od první minuty. Přesvědčil jej svým výkonem v přípravném duelu v německém Aue.
„Že půjdu na hřiště hned od začátku jsem se dozvěděl ráno při snídani,“ vzpomíná Lecjaks. „A co mi trenér dal za úkoly? Žádné mimořádné: bojovat. Když se něco nepovede, tak zamakat a získat míč zpátky.“
Mladíci v první lizeJan Lecjaks (Plzeň, 9. 8. 1990) |
Na hřišti plnil úkoly do puntíku. Pozornost upoutal, když připravil první gólovou šanci utkání. Unikl po levé straně hřiště a jeho centr do velkého vápna našel útočníka Psohlavce.
„Narazil jsem si balon někde u půlky s MarkemJarolímem, zasprintoval jsem a poslal míč do šestnáctky. Jen škoda, že to neskončilo gólem. Mohl jsem mít asistenci,“ usmívá se ligový benjamínek, který žije v Čižicích, obci vzdálené asi 15 kilometrů jižně od Plzně.
Vedle 89 prvoligových minut už má za sebou také první platbu do týmové kasy za premiérový start.
„Už jsem platil za tu první minutu proti Boleslavi. To už mám vyřešený. Teď už budu platit jen jestli dám někdy góla. Snad se někdy trefím,“ doplňuje Jan Lecjaks.