Před týdnem byla u toho, když fotbalisté Slezského FC Opava v sobotu vybojovali postup do první ligy. Řídila třetí zápas ve druhé lize. „Trojka je šťastné číslo,“ usmála se po zápase. Jako by tušila, že dostane příležitost ještě výš.
Žena mezi rozhodčími je pořád raritou. Damková si však získává respekt. Střetnutí, v němž Opavanům šlo o návrat mezi elitu a v němž byli nervózní z marné snahy dát gól, zvládla výborně. Od delegáta utkání dostala známku 9, druhou nejvyšší. „Mile mě překvapila, pískala velmi dobře,“ chválil Damkovou i opavský záložník František Metelka. Ten v 55. minutě, po žluté kartě pro Zbyňka Pospěcha, vzal tvář rozhodčí do dlaní, jako by chtěl pro spoluhráče vymoci odpuštění. Nakonec Damkovou pohladil.
„V tu chvíli jsem si říkala, co to tady se mnou dělá,“ směje se Dagmar Damková. „Ale bylo to v pohodě. Bral celou situaci s úsměvem. Horší by bylo, kdyby měl krvavé oči.“ Rozhodčí říká, že se už stalo, že ji hráči plácli i po zadku. Ona naopak některé fotbalisty přátelsky šťouchne do zad. Ale delegáti to nevidí rádi. „Dotyky s hráči rozhodčím vyčítají.
Jenže já to beru z ženské pozice, oni z mužské.“ Se všemi hráči se snaží vycházet v pohodě. „Ve všech mančaftech se ale najdou fotbalisté, kteří neberou, že je píská ženská,“ uvědomuje si Damková.
Co potom na vzpurné hráče platí? „Přistupuji k nim jako žena, s úsměvem, pokouším se je povzbudit.“ A nepřidělává potíže pořadatelům kvůli vlastní šatně? „V tom není žádný problém, mám jednu společnou s chlapy,“ usmívá se slečna rozhodčí. „Občas se s nimi srazím ve sprše.“
 Hlavní rozhodčí Dagmar Damková při zápase druhé ligy Opava - Dolní Kounice. |
