Ve středu odkoučoval zápas číslo 405. Byl vítězný a hlavně se Spartou. Asistenti ho vyhecovali, ať udělá kotrmelec. Dvaašedesátiletý Rada, který si od příštího roku může nárokovat penzi, sázku splnil: „Ale už to nikdy neudělám, bolí mě koleno.“
Plzeň - Jablonec 1:1, desátým gólem v sezoně vystřelil hostům bod Schranz |
Sobota a zápas číslo 406. Remíza 1:1 v Plzni. Rada zase řádil. Tolik chtěl vyhrát, aby jeho Jablonec potvrdil, že může skončit stříbrný a v letních předkolech senzačně zabojovat o Ligu mistrů.
To by byl od Rady majstrštyk, kdyby to dokázal. Jenže on by u postranní lajny řádil, i kdyby hrál o desátý flek. „Musíte si počkat, až skončím. Až tady budou trenéři, kteří budou sedět s kravatou a budou v pravítku. Ale mě už nechte dožít,“ prohlásil v emotivním vystoupení. Radova klasika, když brání sebe i svůj tým.
Jakmile se kamery a mikrofony vypnou, trenérův vztek rychle mizí. Jakmile mu zavoláte za dvě tři hodiny, třeba vás překvapí, jak bude nad věcí a žoviální. I proto začal mít mezi fanoušky tolik sympatií. Rada je prostě svůj. Jeho výkony, výsledky i výlevy navíc ligovému fotbalu přidávají šmrnc. Byť za sobotní invektivu směrem k rozhodčímu Fraňkovi možná dostane pokutu.
Co se stalo? Velmi zajímavý a kvalitní zápas se blížil k pauze, když Plzeň zúročila perfektní brejk. Ovšem v Radových očích to mělo výraznou vadu: zahlédl totiž, jak plzeňský Ba Loua, jenž nakonec skóroval, nejprve uprostřed hřiště žďuchl do Kroba.
Faul? Ne, nepískalo se. Ani video zpětně nezasáhlo.
Jablonecký čertík si počkal pár minut a pak na sudího vystartoval: „Nekoukej na mě, ty vole. Takhle mi lítaj zuby, ty sr...!“ V tu chvíli viděl rudě.
„Já se budu rozčilovat vždycky, když to vidím na takovou dálku. Nebudu tam jen tak sedět.“
 |
Jistě, nebyl by to Rada, kdyby takovou situaci nechal bez divoké reakce. Je to vlastnost, díky které za ním hráči povětšinou jdou. On je dokáže hájit, chválit a zároveň je v náročných trénincích ždímat. I proto se Jablonec čtvrtou sezonu drží nahoře: skončil třetí, čtvrtý, čtvrtý a teď? V neúplné tabulce se srdnatě pere o druhé místo, které by zaručilo kvalifikaci o Ligu mistrů.
Oba konkurenti, Sparta se Slováckem, si v neděli rozdali mezi sebou a úspěšnější byli Letenští. Po výhře 1:0 se posunuli na 2. místo o bod před Jablonec. Mimochodem, boj o Ligu mistrů ještě v Jablonci nikdy nezažili. Stejně jako titul.
Klub bývalého fotbalového bosse Pelty má zvláštní kouzlo, které díky Radovi funguje ještě o něco líp než jindy. Tým má styl, hlad i osobnosti.
Defenzivní štít Hübschman i téměř ve čtyřiceti pokryje prostor, na lajnách metelí křídla Jovovič s Pilařem, v brance se drží Hanuš, na hrotu pracuje Doležal a bezvadnou sezonu prožívá Slovák Schranz, s deseti góly nejlepší střelec. Taky o víkendu se trefil. Výstavní střelou levačkou vyrovnal – a malý generál od lavičky zatleskal.
„Jsem vděčný za každou štaci, kterou jsem odpracoval. Prostě jsem rád, že trénuju,“ říká Rada.
I když vedl Slavii, Spartu nebo národní tým, svůj trenérský vrchol může zažít až letos.
