Hostující Ujlaky totiž střílel prakticky do prázdné branky, ale trefil jen právě dobíhajícího Mareše. „Asi to pro nás byl byl klíčový zákrok prvního poločasu, protože kdybychom gól dostali, bylo by to těžší,“ připustil čtyřiadvacetiletý obránce hradeckého mužstva.
Jak jste ho viděl vy?
Ani vlastně moc nevím. Jen jsem viděl, že náš brankář Ottmar je venku z branky, tak jsem ho chtěl zaskočit na brankové čáře. Hostující hráč dostal dobrou přihrávku a vystřelil, viděl jsem jen, jak letí míč a naštěstí mě trefil do hrudníku. No a pak jsem jen viděl tyčku a modlil jsem se, aby se to od ní neodrazilo do branky nebo abych se nezranil.
Co vám na to v poločase řekli spoluhráči?
Zatím jsme to moc neřešili, možná si o tom zavtipkujeme později. O přestávce jsme řešili spíš jiné věci.
Které?
Abychom přidali na důraze.
Frýdek do Hradce přijel s tím, že ještě nebodoval a nevstřelil ani jediný gól. Přesto byl asi hodně nepříjemný.
Přijel hrát vabank, bylo na nich vidět, že nemají co ztratit a mohou jen získat. Podle toho to také vypadalo, vlétli na nás a my jsme s tím v prvním poločase měli velké problémy. Byli důraznější, získávali odražené míče. .
Hodně vás tím překvapili? Přece jen by se spíš čekalo, že ve své situaci budou spíš bránit.
Možná se to dalo předpokládat, ale nenaplnilo se to. V týdnu před zápasem se posílili a přijeli si pro body. Podle toho to také vypadalo. Naštěstí jsme se po přestávce zvedli.
Jak jste viděl jediný gól zápasu? Z tribuny to vypadalo, že centr je až moc přetažený a že tato akce gólem skončit nemůže.
Odpovídalo to tomu, že nám míče ze standardních situací létaly hodně daleko. Naštěstí tam Honza Pázler byl a snad i zázračně to hlavou trefil.
